prstének², -nka/-nku m.; k prsten
1. prstýnek, ozdobný kroužek z drahého kovu navlékaný na prst: stratilať jest sovička prſtenek zlatý Pís Třeboň, SA A7,156b; auferet ornamentum Dominus calciamentorum et…torques (halžě gl.)…et anulos (prſtenky gl.) Bibl KapPraž A 46/2,106a (Is 3,21: prsteny BiblDrážď); teďt Tvé Mti posielám ctí a darem prstének zlatý ArchČ 21,299 (1443), pod. pl. ListářPlz 2,103 (1464); prſtenek, kterýž jest požřela byla [ryba] PasKal H18b; [dědictví:] čtyři polštáře dobré, dva prsténky ArchČ 28,41 (1496)
2. kroužek, kovový předmět mající tvar prstýnku: kobeřec vlněný…po prſtenkach vedený a táhnutý ComestC 73a per anulos; učiníš dva prſtenky zlatá, jenžto položíš na svrchciech racionála BiblOl Ex 28,26 (prsteny ~Lit)
Též jm. osob. Prstének m. (Jan Prstenek TomekMíst 2,15, 1414)