prst | StčS | MSS |

prst, -a/-u m.

l. prst, jeden z pěti ohebných útvarů na konci lidské ruky se schopností hmatu a uchopení: jenž [Bůh] učí rucě moji k boju a pirſty mé k bojovi ŽaltWittb 143,1 digitos; pusti [Ježíš] prſti svá v uši jeho [hluchoněmého] EvSeit 146a (Mc 7,33); prſtem psáše na zemi EvVíd 10b (J 8,6); ať omočí vrch prſſta svého u vodě, aby zstudil jazyk mój EvOl 228a (L 16,24: prstek ~Drážď) extremum digiti; nejmají [pohané]…ani uší k slyšění, ani prſtuow v rukú k dotčení BiblDrážď Sap 15,15; když světu ukázal [sv. Jan] prſtem spasitele PasMuzA 279; Maria byla…v rukú prſtow okrúhlých KristA 5b; vzloží prsten na prſt jejie [královny] arcibiskup ŘádKorA 53b; kniežata přestáváchu mluvenie, prſt položiece na svá usta BiblOl Job 29,9; jimi [tenaty] jako okolo prſta otočujem TkadlA 19b; když v uchu svrbí, tehdy prſtem sě češe VýklKruml 316a (k 2 T 4,3); jest [na ruce] pět prſtuow, to jest palec, ukazač, měděnec, prstenec, ušinec LékFrantA 13a; Prſt k tomu dielu [hmatání] jest hodný LékRhaz 18; na článciech prſtow LékSalM 205; když by kněz na prſtech početl skutky jeho ChelčKap 230b; mohli bychom srozuměti a prſtem omakati TovHád 81a tj. přesvědčit se; že jest v noci nahý jako prſt chodil domy vybíjat Žilin 3a; v. též okazovati 3 — v konstrukcích o přísahání: přísahu přijmúc dvěma prſti zdvihnutými MajCarA 60 digitos; dva háky, jinak prſty, na prsi vložiec [při přísaze] DubA 6a; udělá li [člověk] kříž, přelože prſt přes druhý prſt, již jest přisáhl HusVýklB 43b meton. o přísahání: jemu to [prodané] pustil usty i prſty PrávSasE 31b finger; poňavadž se jest N.…vytáhl s prſty a s jazyky, mohu liž já jej zase v jeho zemské právo…přivésti t. 114b vinger; ta ruka, aneb ti prſtowe, kterýmž jest on…ten gvar slíbil t. 142b. Jen PrávSas — meton. o činitelích moci: ač já prſtem božím [tj. Duchem sv.] vyhoním diábly, s ziskem příde na vy královstvie božie EvVíd 8a (L 11,20: s prſtem božím, točíš boží mocí KristA 46a, prſtem božím, to miení Duchem svatým RokLukA 240b, boží rukú EvSeit) in digito Dei; ty s [Duch sv.] prſt pravicě moci božie KristA 112a; pověsil s [Stvořiteli] třmi prſty těžkost země Aug 120a; Prſtowe tvoji [„hlavy kostela“], totiž ti, ješto s tebú sedie ŠtítBrigP 53b, pod. PrávŠvábE 68a; ten prſt pán bůh vpustí v chřípě člověka TovHád 47a (v. nadchnúti 2) ║ žeť se někdo v prſt ukúsne, uzře nás TovHád 37a poleká se (?); nejsi li této ruoznice hlava, ale vždy s jie prst ArchČ 4,142 (1467; fig.) tj. vykonavatel p. prst malý, mězený, prostřední, prstenní, prstenný, prstenový, prstenský, ukazatedlní, ušní v. příslušná adj. ♦ pět prstóv bot. v. pět 2 ♦ prstem dotknúti (sě) ap. čeho [obtížného] ap. v záporné větě vzít také na sebe co, přijmout účast v čem: kladú [zákoníci břemena] na ramena lidská, ale prſtem svým nerodie dotknúti jich EvVíd 6b (Mt 23,4: svým prſtem nechtie jimi hnúti ~Zimn, svým prſtem nerodie v ně tknúti BiblOl) digito; na jiné pokánie vzkládaje, sám nechtěl sem sě prſtem jeho dotknúti ŠtítBrigP 57b (sr. Mt 23,4), pod. ipf. ChelčBoj 424a; zákonóv svých netbají [zákoníci], aniž se jich prſtem dotknú RokJanB 157b; aby jiným práci poručil [„nájemník“], sám se jí prſtem dotknúti nechtěl TovHád 86b (jako) skrzě prsty hleděti k čemu přezírat co, nevšímat si čeho: jestliže vy páni viece skrze prsty k své záhubě nehlediece svorni budete ArchČ 3,5 (1420); jako skrze prſty hledí RokPostB 184; kdy nemuož tomu [existenci nevěstek] odolati, hledí [tj. k tomu] skrze prſty ŽídSpráv 274 p. prst boží bibl. fig. Bůh jako jednající osoba (Novotný, Bibl.slov. 1,731): uzři nebesa tvá, dielo pirſtow tvých ŽaltWittb 8,4 digitorum; dal mi jest hospodin dvě dště kamennie, obě popsanie prſtem božím BiblOl Dt 9,10, pod. CestMandA 180a; zákon usty božími vydaný a prſty jeho popsaný BurleyMudrC 208b; jakož z listuov prſtem božím psaných znamenati muožete ProkPraxK 48a ║ řekli sú čarodějníci k faraonovi: prſt boží toto [tj. rány egyptské] jest BiblOl Ex 8,19 zásah boží

2. prst, jeden z pěti útvarů zakončujících lidské horní a dolní končetiny: někteří sami sobě své prſty zuby shlodali PasMuzA 74; mějieše [král] dvoje usta…a prſtow na nohách na každé osmnádste a v rukú tolikéž BruncBaw 7a; digitus…a decem dicitur, quia decem sunt digiti in utraque manu vel in utroque pede Prſt VodňLact D1b; každého [zchromeného] prſt nebo zub má polepšen býti zaplacením desátú čéstí člověčí Žilin 109a vinger ♦ p. prst nožní ap. prst, jeden z pěti pohyblivých útvarů zakončujících chodidlo lidské nohy: o vyvinutí některého prſta nožnieho LékRhaz 193; o zlámání kosti hřebene nártie a prſtow nožních LékSalM 589 digitorum pedis; šest…šlépějí člověčích a jako by bosýma nohama vtlačených do té skály…a jest i prſty znáti CestKabK 18a; jeden každý…zub a nožní prſt má svú zvláštní pokutu PrávSasE 101a; v. též nožní 1 ║ pes noha, pedica prſt, dorsum chřbet SlovBoh 21b prst u nohy (sr. nožní 2); budu tě bíti v rozličných bolestech od vrchu hlavy až do najmenšieho nožnieho prſtu AdamM 203a až po malíček u nohy

3. prst, délková míra rovnající se desetině pídě, obvyklá šířka prstu n. čtyř ječných zrn vedle sebe položených (v českých zemích 1,9713 cm, v. Sedláček, Míry 29n.): zlatá koruna…vysoká na čtyři prſti ComestC 70b; korunu zlatú rozličně vyrytú čtyř prſtuow vzvýši BiblOl Ex 37,12 digitorum; diera hrdla jeho [lakomce] na dva prſty nebo na tři WaldhPost 97a; zlato tlúšči bylo na dobrý prſt CestMil 84b; ať uvře [nápoj] na tři…prſty LékKřišť 123b; činíme propálenie tři prſty od přiehbí LékRhaz 183; jehožto [obinadla] šíř buď na dva prſty LékSalM 300; přivěž to slušně rúchú dvú prſtu zšíři t. 592; nevsazuj jich [pecek] hluboko v zemi, jedva jednoho prſſta zhlúbě ŠtěpMuz 12; móž [kámen] býti na tři prſty ztlúšti CestKabK 5b; ať sú vzdáleny [„ampule“] od sebe vzdálí tří nebo čtyř prſtuow AlchLull 19; hlavu a ocas [ještěrky] na tři prſty odměře, utni Apat 59a ║ najmenšieho dle pirſta netřěba j<e>mu [Kristovi] jest krsta LegSilv 59 ani za nehet malíčku, ani trochu

4. číslo, početní jednotka, zvl. jako výsledek počítání (?): všech početníkóv prſty zrušil ten, ktož to řekl a skrzě prſty rozomie moc počítanie LyraMat 157a digitos…per digitos počty; počet desátný jest prvý prſt nebo cíl počtóv, protož i následující počtové skladeni bývají z desěti několikrát vzaté t. 158b. Jen LyraMat. – Sr. prstének¹

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


prst, -i f.

1. prsť, půda, hlína, zem v sypkém stavu (rozdrobená): učini [Ježíš] z prſty bláto i omaza oči jeho [slepce] EvVíd 13a (J 9,6); inhed jest vzešlo [zrno], že jest na sobě nejmělo vysoké prſty BiblDrážď Mt 13,5 (země ~Ol); prſt přěd kostel vymetati PasMuzA 68; aby zemi kopajě na plecí…prſt nosil t. 423; terra země…, tellus prst, hlína sit argilla KlarBohE 136 (De terra); obryješ okolo tebe a lajna prſti přikryješ BiblOl Dt 23,13 (zemí ~Pad) humo; pytel prſti nebo hlíny MartKronA 2b; prſt a rum na jedno miesto voziti BřezSvět 75a; to všecko [v hrobě]…zaspú prſti CestMandA 209b; plotem nasutým prſti opletú tě [Jeruzalém nepřátelé] HusPostH 141b (sr. L 19,43); dokudž tě v hrobě jako v mošně prſtij nenasolé BechNeub 223b; vezmeť [kněz]…maličko prſti z dlážděnie stánku božieho BiblPraž Nu 5,17 (země ~Ol); slady…s prstí smiesili ArchČ 21,333 (1464) — bibl. o prachu sypaném na hlavu na výraz pokání, hlubokého zármutku ap.: rozedřěv na sobě rúcho a prſti jemu plná hlava BiblOl 2 Rg 15,32 (země ~Pad, prachu ~Praž) terra; postiece sě u pytlích, nasypavše prſti na sě t. Neh 9,1 (prachem ~Praž) humus; sypal prſt na svú hlavu t. 1 Mach 11,71 (prach ~Praž), pod. t. Job 2,12 (v. popel 1) pulverem; conspersi terra posypavše sě prſtij VýklKruml 223b (2 Mach 14,15: zemi BiblDrážď, prach ~Praž) ║ všecko na popel spálivše i s tú prſti a s zemí, dosti hluboko ji ještě vykopavše, na káry sú vsypali MladHusB 53a cum pulvere popelem, prachem. Sr. hlína

2. prach vzniklý rozkladem mrtvého člověka („popel“ 2): nhed sě jich těla obrátichu v prſt, jakž sú dřieve byla JiřV 2b; doňadž sě v prſt neobrátíš, z niežto jsi učiněn BiblOl Gn 3,19 (do země ~Pad) in terram; onen v prſt proměnil sě, onoho ryby morské pozřěly SolfA 151a ║ budu mluviti k hospodinu mému, ač sem prſt a popel BiblOl Gn 18,27 (v. popel 2) pulvis tj. nicotný

3. půda, povrch země: cožkoli po břišě čtveronoh sě plazí…neb po prſti sě tiehne BiblOl Lv 11,42 (po zemi ~Praž) per humum; ad solum deduceret v prſt vel s prſti vel na prach setřěl [Antioch město] VýklKruml 220b (2 Mach 9,14: v. prach 1) tj. srovnal se zemí, pod. WaldhPost 122b (sr. L 19,44) ║ již mru na této prſti a nepřejdu Jordána BiblOl Dt 4,22 (v…zemi ~Pad) tj. v této zemi; olejem mazání, pohřeby, kostely i prſt okolo kostela, vše jsú na peníze přivedli [kněží] ChelčPost 210a pozemek

Sr. země

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


prst m. prst; prst boží boží zásah (nábož.); délková míra (24. díl lokte, asi 2,5 cm): zlato tlúšči bylo na dobrý prst
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


prst, -i f. prsť, hlína; povrch země, země; půda, pozemky
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).