1. pf. co [špičatého] skrzě co bodnutím proniknout čím skrze co, probodnout čím co: ujem každý svého druha…, i protekl svój meč skrzě jeho bok BiblOl 2 Rg 2,16 (vtekl jest ~Pad, promrštil ~Praž) defixit prohnal; protkni ty jehly skrze tu vyhřězlost vezpod na kříž LékSalM 329 intromitte

2. co prorazit, probodnout, bodnutím proděravit, protknout (kniž.): štít, pláty, brně jmu [Aretovi Alexander] protcze AlxV 1560; zbytečná všeliká [„písma“ Origenes] hubí a protikuge ProlBiblL 148a (porážie BiblPraž; fig.) confodit

3. pf. co [část těla] čím [mečem] probodnout, protknout (kniž.), probodnutím poranit: mečem jejie [Luciino] svaté hrdlo protkly PasMuzA 37 (prokláli ~Tisk) immerserunt; kat…mečem jeho [Vojtěchovo] srdce protekl PasKlemA 87b ║ horší velmi ostra meče tvé srdce brzo proteċe [bolest] BawEzop 2258 (fig.) tj. bolestivě pronikla

4. koho čím [mečem] (jak [naskrz ap.]) probodnout, proklát, probodnutím usmrtit: an ho [otce Jidáš] inhed mečem protchze LegJidM 100; vytrhna meč, na obě straně apoštola protekl PasMuzA 44 transverberavit; meči ta dva svatá protkli až do smrti t. 384 iniectis in eos gladiis; lépe sě jest svým mečem protknuti a tělesnú smrt trpěti OtcB 144b; čekaje, aby jej mečem skrze protekl TristB 101b; sraziv jej [Tristrama Štilfríd] s koně, mečem jej protýkáše ŠtilfB 557 ed.; ani jesti na mé srdce vešlo, abych tě mečem protekl ChelčBisk 1a; protek voba dva naskrze mečem RokPostA 195b (prohnav ~B); ohař…zabili a mečem jej protkli nočně ArchČ 9, 147 (1475)

5. pf. koho k čemu, do čeho ap. (čím) přibodnout, probodnutím přirazit pevně k čemu: já protknu Saula kopím až do země ComestC 150a perfodiam; aby Davida protekl [Saul] kopím k stěně BiblOl 1 Rg 19,10 (v. probósti 4) configere; že by protknuti mohl [Saul] Davida s stěnú BiblPad 1 Rg 18,11 (přitknúti ~Ol, promrští ~Praž); nebudu připuzen protknuti tě k zemi t. 2 Rg 2,22 (provru ~Ol, nepotru ~Praž) confodere