protináv, -i f.; k náv
astr. nebeská klenba nacházející se nad kotoučem země v protipoloze k podzemí (k „návi“ ?): articus est věšokrot, zasevrat tropicus, antarticus est protynaw KlarVokF 280 (De astronomia). – Sr. okrota, os 2
Sr. os nebeská puolnoční osi protivná…nahuoře nebo svrchu Čtver 75b polus antarcticus