protičelní adj.; k čelní, protičelé
[o pozemku] ležící proti přednímu (čelnímu) okraji jiného pozemku: Barta R. emit agrum…situm inter agros Johannis S. ex utraque parte collateralibus Johannis W. campo aciali alias proticzelnimu SSL (LibLongRac 7b, 1457); meze obě, přieční a protičelní, přiřiekáme panu pergmistrovi ArchČ 15,558 (1460)