protasiti, -šu, -sí pf.; sr. přětasiti
1. co [ochranné odění, štít] (do čeho) prorazit, prudkým úderem zbraně proděravit, protnout (až kam): silně jej [krále Ulixes] kopím uhodi a obojček protaſiw, v hrdelné žíly jej smrtedlně pobode TrojK 118a lorica disrupta; jemuž [Hektorovi Patrokles] štít i pláty protaſy až do živého t. 121b; štít jeho rozraziv [hrotem] a oděnie protaſiw t. 142a
2. koho čím [mečem, kopím] (jak [naskrz]) probodnout, proklát: proti Rudoltovi hnáše, tu jej dřevem mužsky protasi ŠtilfB 556 ed.; mečem jej [velmože] protasi t. 557 ed.; vytrh meč svój, i protaſi Pausania naskrz AlexPovB 240a (v. propšiti 2) percussit
Sr. probósti, prokláti