prostřědník, -a m.; k prostřědní
1. (mezi kým, koho [dvojího] ap.) prostředník, zprostředkovatel („prostřědek“ (-dka) 1): prostrzednik sit mediator KlarGlosA 1217 (De nominibus personarum); proſtrzyednyk boží a lidský [tj. Kristus] tě [králi] proſtrzyednykem…žákovstva a osad učinil ŘádKorA 51a; smiercí a proſtṙednikem byl sem [Mojžíš] mezi Pánem a vámi BiblPad Dt 5,5 (v. prostřědní m. 2) medius; unus et mediator…jeden i smírcě boha a lidí vel mezi bohem a lidmi aut proſtrzednik [tj. Kristus] VýklKruml 311a (1 T 2,5: prostředek EvOl, střědmý BiblDrážď, střídník ~Ol); v prvotní cierkvi svaté zvláště modlitba obrácena jest byla k té osobě proſtrzednika [tj. Krista] za pomoc duchovní ChelčSíť 230a; aby spolu měli jednoho smírci, pastýře a proſtrzednika, Jezukrista ChelčPost 123b. – Sr. orudovník 1, střědmitel, střědmík
2. jur. rozhodčí („prostřědek“ (-dka) 2): jest tu [v nesnázích] potřebie súdcí jakožto proſtrzednikuow KorMan 115b; mediator proſtrżednik aut rozdieleč SlovKlem 63a (mittelmann DiefGlos 353). – Sr. ubrman