1. [o osobách] co/koho, skrzě co/koho proniknout (projít n. projet) čím/kým, zvl. prudkým n. náhlým pohybem; [vojskem] probít se: Proſkoċim všecky nižšie strany země BiblLit Sir 24,45 (v. proniknúti 4) penetrabo, pod. t. Sir 24,8 (jsem prošla ~Drážď); učinivše zálohu v háji…, i proſkoczzichu skrze jeho [chánův] lid CestMandA 206b; proſkoczugye tajnice pekla HymnUKB 42b; ventilabant eos cornibus, id est dividebant eos in diversas partes fugientes rozhániechu je [nepřátele] ruozno…vel proſkakowachu je VýklKruml 208b (1 Mach 7,46: rozražováchu je rohy BiblPad, zmietali jimi jako rohy ~Praž); každá duše vstupujíc na nebe, muší skrze tu spéru [tj. očistec] proſkocziti ŽídSpráv 195; všecka střeva prach zapálený proskočil, až i zadkem ven vyskočil LetKřižA 59 ed. (fig.); kteréžto [vojsko pan Lacek] několikrát osobně proskočiv, několiko set jich zmordoval BřezKron 526 ║ dci Saulova vyzřevši z okna, i uzře krále Davida proſkakugic a skáčíc přede Pánem BiblLit 2 Rg 6,16 (v. poskakovati) subsilientem poskakujícího; všichni, ktož sú se bohu líbili, skrze mnohé zámutky jsú proſkoczili PříbrZamP 147a (fig.) mnohými zármutky prošli
2. milit. pf. (k komu) zaútočit (na koho) proniknutím skrze obranu nepřítele: v tom rokování proskoči [část Ústeckých] k těm, ktož byli z Knína vyslá<ni> proti nim LetKřižA 56 ed.; prosilire proſkocziti SlovOstřS 145b; ut irrumperent…aby proſkoczili [bojovníci ke králi] VýklKruml 63b (4 Rg 3,26: v. obořiti sě 7) ║ vidím [Kristus], t. proſkocżim…a žádný mi nebude moci utéci JakZjev 42a proniknu k tobě
3. [o špičatém předmětu] koho, (skrzě) co proniknout kým/čím, probodnout koho/co: až skrze jich štíty zlaté železná kopie proſkoczye AlxV 1516; ukrutná tě prokoczie (m. proſk-) kopie a střely Čtver 62b transibunt; hřebové ostří údyť sú jeho [Kristovy] proſkoczily KancJist 158 — fig.: jeho milost jí…je [srdce] proſkoci BawArn 5743; z kázanie užitečného, že srdce lidská proſkakowalo RokLukA 99a ○ proskakujúcí adj. fig. (o řeči): život jest řeč božie…proſkakugiczie ostřejie nežli meč PříbrZamP 302a (sr. Hb 4,12); viece proſkakugicie Bibl Muz I A 13, Hb 4,12 (v. próchodivý) penetrabilior; ta jeho řeč jest proſkakugiczie a hýbala srdci lidskými RokLukA 103b ○ proskakovánie n.: onoho sú mrskali železnými a bodlavými paličkami…až do střev proſkakowanie PříbrZamP 313a (fig.) proskakování na povrch
4. pf. co, kým, kam proniknout, zcela prostoupit („projíti“ I/5): oheň věčný, jenž všechny údy skrzě a skrzě člověka bude páliti, i maso, kóži i kosti proſkoċi HusVýklB 112a; protož jimi lež Antikristova silně proſkocžij ChelčSíť 186b; tak je [semeno]…míšej sem i tam, až by je horko všudy proſkočilo Apat 52b
5. pf. [o léku] koho způsobit rychlé vyprázdnění střev komu: dali jemu [králi Ladislavovi] lékařstvie, aby jej proſkocżilo LetKřižA 208; píž ten nápoj studený a proſſkoczyt tě LékChir 322a ║ toho prachu maličko dáti dítěti…a budeť tratiti i zezpod ho proſkoczy zelená věc LékŽen 110a zespodu jím vyjde (?). – Sr. projieti 2
6. [o řeči] porůznu se objevit, proskočit: v těch hádáních mnoho řečí proskočí…Pak něcoť jest pravda a něco púhý klam ListářRožmb 3,341 (1448); hustě řeč proskakuje, že na to pole sebrali t. 348 (1448); abych vám to znáti dal, jaká řeč o vás proskakuje ArchČ 10,32 (1479)