prosěkati, -aju, -á pf.; k sěkati
1. co [les] prosekat co, sekáním vytvořit volný prostor v čem: pójdeš na horu a proſiekaṡ sobě a učistíš k přebývaní miesta BiblPad Jos 17,18 (podrubáš ~Ol) succides ║ břečťan proſſekaty LékChir 274a prořezat
2. co [cestu] prosekat co, prosekáním porostu vytvořit: Chval má prosekati cestu svým nákladem a opravovati ArchČ 17,373 (1490) ║ ottáhni všudy okolo ot kořenie prst…a proſſekay mu skrzě veliké kořenie…a vstrč v ten kořen několik kusóv živého hlohu ŠtěpMuz 22 sekáním vytvoř otvory v kořenech
3. koho proděravit sečnými ranami: concidit me proſiekal VýklKruml 98a (Job 16,15: ranil mě jest BiblOl, zsekl mě jest ~Lit). – Sr. prosieci
4. co sekáním promísit: nakladiž v to víno hlávek od lilium…, drobet prozſekaye neb zřeže, vystavujž to na slunce LékFrantC 171a; vespiž mandly a řecké víno [do dušeného račího masa], proſekayz to spolu Kuch 1b