1. co [stěnu ap.] prokopat co, kopáním prorazit díru v čem: nepřěpustil by [hospodář] prokopaty domu svého JeronM 6a (L 12,39: podkopati EvVíd) perfodi; prokopa [Ezechiel] stěnu a skrze tu sbořeninu stěny vynesú ho sluhy jeho ComestC 219b (sr. Ez 12,7); prokopal [Ezechiáš] železem skálu BiblLit Sir 48,19 (kopal jest ~Pad) fodit; kdyžto duše v těle jakožto v domě kochají sě, přijdúci…smrt, prokopa tělo a duši násilně vyvrátí HusSvátA 489b (fig.); aby ta hráz prokopána byla Půh 7,183 (1499) ║ Prokopali sú rucě mé i nohy mé BiblPad Ps 21,17 (kopali sú ŽaltWittb, dlabali sú ~Klem, ryli ~Pod, probili sú BiblLit, zbodli sú ~Praž) foderunt probili, prorazili

2. co [jámu ap.] (skrzě co, v čem) vykopat, kopáním vyhloubit: neb sú prokopali duol duši méj BiblDrážď Jr 18,20 (vykopali EvOl) foderunt; kto prokopa jámu, upadne v ni BiblKladr Eccl 10,8 (kopá ~Lit); jáma prokopana jest v těchto zdech ChelčPost 276b; aby sobě lidé strúhu zase prokopali sami skrze stav ArchČ 17,478 (1496) ○ prokopaný adj.: jako jáma prokopaná k slomení hlavy ChelčSíť 164b ║ prokopayte sobě na nich [deskách] život náš SolfA 144a vytesáním zaznamenejte