projieti, -jmu, jme pf. (ipf. projímati, -aju, -á); k jieti
1. co čím [ostrým] probodnout co, násilně proniknout do čeho; fig. [vjemem] citelně zasáhnout: zdali…provlečeš jazyk jeho postrankem a progmeſs líce jeho? BiblOl Job 40,21 (provrtáš ~Lit, probodneš ~Pad) perforabis; jehlú tenkú a okrúhlú progmi neb proděj mu tu bolest u prostředce LékSalM 236 ║ více progima [dešťová voda při „praní“] všecky strany aloes, nežli by mohla obecná činiti pro hrubost své podstaty Apat 103a penetrat proniká, prostupuje — fig.: velud solis radius zrakem srdce progyma [milovaná žena] Pís UK XVII F 9, před fol. 1a; byť v noci kosti tvé bolestmi progial PříbrZamP 310b (sr. Job 30,17); aby jazyk progimala, má býti skořice dobrá Apat 230a
2. pf. [o léku ap.] koho způsobit rychlé vyprázdnění střev komu: tak jeho [rytíře] proiala ta apatéka, že té noci musila jemu ta paní skřínku svú dáti ŠtítŠach 306b; tuk její [„rúty polské“]…proyme člověka LékFrantC 163b, pod. LékChir 324a; ktož ji [lociku] s máslem jie, tohoť velmi proyme v břiše LékKřišť 139a. – Sr. proskočiti 5
3. pf. co propůjčit, dát: veliká jest sláva následovati hospodina, nebo dlouhost dní bude proyata od něho JakPost 1296 (Sir 23,38 assumetur: přijata BiblLit, dána ~Praž). – Sr. pronajieti 2