1. co, skrzě/přěs co, čím, kudy (kam), ojed. koho projet co n. čím, jízdou (na koni, voze, lodi) se přemístit na druhou stranu čeho, zvl. přes nějakou překážku: progied Samariam, jede [Judas] do Azota ComestC 261a (progiew ~K) pertransiens; dřéve než skálu progedu [Arnoštovi lidé], jedna světlost jim se zjevi BawArn 4051; vojsko progede [Arnošt] pohanské…Když pohany rozrazichu t. 5206; když skrze ty hrady progedeṡ TandBaw 573; s koráby tripolskými vraty mořskými progiel [Demetrius] k jedněm jistým miestóm BiblOl 2 Mach 14,1; skrze ně [ukrutné kmeny] nesnadně muož člověk progieti CestMandA 213b; nikoli neprogedem přes ty hory a lesy pomeznie bez znamenité puotky CestJar 5; ktož by jel okolo města…, pakli by projel neb prohnal [dobytek] a nedal mýta ListářPlz 2,93 (1462); že sú mýto projeli a majta nedali ArchČ 21,198 (1478); aby on…v tom jezu diery jedné, což by s loďkú mohlo projeto býti,…pozuostavil a po všeckny časy budúcí svobodnú každému sem i tam projížděti t. 8,493 (1483) ║ Břěcislav až právě do toho města [Hnězdna]…progel PulkB 54 transiens tažením pronikl; aby se žádný s žádným statkem neprokrádal ani kterak projiežděl, leč by prvé…ungelt dal ArchČ 18,224 (1500) neobjížděl místo vybírání mýta ♦ p. projěti, projiežděti mýto n. clo (čí komu) projet mýtem n. mýtu podléhající oblastí bez zaplacení mýtného (patřícího komu), zvl. objetím stanoviště výběrčího: že by naši neobyčejnými cestami, ještoť prvě jezděno nenie, jeli a tady projieždiece mýta ListářRožmb 3,297 (1448); byť vám neb komu jinému neobyčejnými cestami jedúc mýta spravedlivá projéžděti měli ArchČ 14,48 (1449); ktož mostové clo anebo vodné progede…, ten má za ně čtyřikrát viece dáti PrávŠvábA 106b hin vueret, pod. ipf. ArchČ 10,463 (1493); úředníka mého…odtiskli od vozuov se zbožím, kteréžto mýto v Brodě projeli Půh 4,375 (1464); neb jsú mýto spravedlivé VMti svévolně projeli, i prvé jsú mnohokrát projiežděli ArchČ 21,383 (1473); lidé jeho mýto mé jezdíc do Hradišče mocí mi projížděli Půh 6,62 (1480) ○ projetie, projiežděnie n.: úředníci moji dva drajlinky vína pro projetie mýta vzali ArchČ 14,63 (1454–8), pod. t. 21,379 (1473); pro…pych svévolný majta projiezděnie t. 8,118 (1473); žeť se VMti…křivda děje mýta projiežděniem t. 21,383 (1473) ║ aby VMti lidé také neobyčejnými cestami mimo naše město nejezdili a nám práv našich neprojezdili ListářRožmb 3,297 (1448) tj. neobcházeli; hlediec v tom [vrácení zabavené soli] viece na mne nežli na jeho nerozum, skrze kterýž se jest zavedl, ten statek projev ArchČ 10,79 (1497) pozbyv projetím mýta bez zaplacení

2. pf. (kam kudy ap. jak [bezpečně]) projet nebezpečným územím: na Tábor dovésti…i provoditi [vozy a lidi] tak, aby bezpečně projeti i projíti mohli [všichni] ListářRožmb 1,190 (1435); ku kterémužto [„roku“] služebníci moji se mnú bezpečnějie projedú t. 3,324 (1448); kudy bychom bezpečně mohli progeti do Frankrejchu CestJar 5; račte mě opatřiti, abych měl s kým projeti, nebť jest od nás do Tejna jeti jako očistec proskočiti ArchČ 10,27 (1479); odtud potom aby s lidmi některak projel t. 6,67 (1485); tudy bude moci bezpečně projeti, kudyž jest jel [a byl přepaden] t. 10,463 (1493) ║ projevše [pacholci s vozem do Brna] za námi, hned sme střiebra hledali NaučBrn 124 dojevše

3. pf. co [země] projet, procestovat, sjezdit co, jízdou navštívit četná místa v čem: progel sem mnoho zemí a ostrovóv a jel sem skrze Turky CestMandA 158a; projel si, pane, mnohé země ArchČ 6,118 (1467)

4. ipf. co [koně] projíždět, krátkými rozjezdy připravovat k běhu: koně své projížděli [Němci před bitvou] PísHusit 161