prodružiti, -žu, -ží pf.; k družiti ‚vrážet, zarážet ‘
koho/co [část těla] čím [zbraní ap.] probodnout, proklát: meč z nožnic vytrhl [lotr], chtěl nestydlivú svú rukú hrdlo jeho [Silvánovo] prodruzyty JeronM 54b immergeret; Svatopluk…toho jistého muže…nožem prodruzyl jest PulkB 138 cultello transfossum occidit; vysapiv meč svój, i prodruzy (opr. z -ruſſy) Dobeše t. 196 gladio…penetravit; ukamenují tě kamením a prodrużie tě meči svými BiblLit Ez 16,40 (zmordují ~Pad) trucidabunt; prodruzil je [smilníky Fines] svú rukú ŠtítMuz 45b (prodruzyl dva mečem ~Klem 92b; Nu 25,8 perfodit: prokla BiblOl, promrštil ~Praž)
Sr. prohnati