1. ipf. skrzě co pronikat, prostupovat, dostávat se naskrz: to dřěvo jest velmi srostlé a pevné a plné a nemóž víno skrzě ně sě probieraty ŠtěpMuz 37

2. z čeho [z utlumení smyslů] probrat se, procitnout; [z mdloby ap.] vzpamatovat se: Hřěkové…na zemi jako mrtvi padli…, večer sě z té otrapy probrali PasMuzA 403 ad se…redierunt; jako ze sna probyeragycz sě JeronM 48a; jako z těžkého sna probraw sě BiblOl Gn 45,26 (procítiv ~Pad) evigilans; ktož sě nechce z svého otrapného snu probraty, slyše, kak jest přišel [Kristus] milostivě ŠtítSvátA 70b (v obr.); padech omdlevši. A když sě probrach ŠtítBrigC 12a resumpto spiritu; z toho vidění Savina se probrawſſy,…vece PasKal K1a (sě vybravši ~MuzA) ║ že sta sě oči moji probrale i osvietile tiem [požitím medu] BiblOl 1 Rg 14,29 (prohlédly sú oči ~Praž) illuminati sunt prohlédly; že j dvakrát umieral a vždy probera se zase, vypsal ty hrůzy BechMuz 3b sebera se

3. ipf. [o něčem abstraktním] probouzet se, začínat se projevovat: nebo se tělo zapaluje, nebo hněv aneb pýcha někdy se probiera ChelčBoj 354a