prasčědie, praščědie, -ie n.; k sčědie
čí potomstvo, potomci: pokoj tobě buď i všemu praſcziedy tvému PasMuzA 215 (praſſczyedy ~KlemA, národu ~Tisk, pronárodu ~Kal) tibi cum…filiis; otpověz sě [Bořivoji] svých diáblových modl a…tvé praſcziedye slovutně sě zmóž t. 578 (praſſczyedye ~KlemA, v. praděd 2); žena mužě [přelstila] i vše praſſtiedie jeho smrti poddala ZrcSpasK 4. – Sr. sčědie