poviděti, -viźu, -vidí pf. (ipf. ojed. povízěti, -ěju, -ie sub 1), imper. též poviď; k viděti
1. zvl. pf. imper. podívat se: (A) čeho pohlédnout na co (zvl. pozorně); (B) s větou obsah. (čím) zjistit, přesvědčit se (zvl. zrakem): — A: Powyz rúče uzla mého: čímť jest tvrzí máku tvého? AlxV 1094; aby dlúho sediece nad nimi [krměmi „lakotní“] powizeli a okúšeli oné i oné ChelčPař 117b prohlíželi B: nechajte, powyzmy, jest li to pravda OtcC 208a videamus; pójdem, powidieme, kterak se tam veselé BawJetř 1953; pouiz, kdeť jest kopie královo BiblOl 1 Rg 26,16 (viz ~Pad, pohlédaj ~Praž); powiz pravú rukú, jest li co vypuzeno na miesto LékSalM 354 tentet ohledej, vyšetř ║ kdyžť bude přěkážěti mysl prázdné chlúby, Powizyz, zda s nechoval božieho přikázanie OtcB 76a perscrutare uvaž (sr. opatřiti I/15); zkus mě, pane, a powid mne, pal ledviny mé BiblLit Ps 25,2 (spatři…pokusi ŽaltWittb, pokus…zkus ~Pod, upatři…pokus BiblDrážď, koštujž…pokus ~Praž) proba…tenta prozkoumej mě a vyzkoušej
2. pf. koho, o kom poohlédnout se po kom, vyhledat koho: Saul opět poslal posly své, aby pouidyeli Davida BiblOl 1 Rg 19,15 (v. ohledati 10) viderent; abychom v tom času o jiných nám hodných úředníciech poviděli ArchČ 1,207 (1421) ║ řekl sem, že povidím u biskupa olomúckého…, aby mi naň [zastavený kříž] pójčili ListářRožmb 4,306 (1450) že se poptám ♦ p. poviděti sobě koho, o kom/čem obstarat si, opatřit si koho/co: přěs to [milování nebes] sobě o některéj milé powiz, jíž by zahnal tesknost OrlojK 357 provideas; člověk má powiděti sobě o provázku, jímž by mohl vytažen býti HusProv A3b; powid sobě každý lepšieho zpovědlníka nežli Jidáš JakBetl 170a; abychom se přičinili…a o plodu [do rybníka] sobě záhe poviděli ArchČ 21,357 (1469)
3. pf. o kom/čem postarat se o koho/co, věnovat pozornost komu/čemu: powiz o svých dietkách záhe, vidíš je bosé HradSat 125a; powydyety o navrácení…královstvie PulkB 69 (v. oblepšenie 1) providere; nechaje všeho jiného, powiz o svém bydlu, připrav sě…k hodině smrti OrlojK 440 dispone uspořádej své věci