(co [past, léčku ap.] komu/čemu, před čím [nohama] čím) políčit (na koho/co); co nastražit (komu/čemu); bez předm. nastražit past: kdež leč byla poleczena, odtavadž jest zvěř popuzena TristB 119a; kto chtěl…, ten tu [v lese] zvěři polek t. 119a; zda sú nám [družině] proto kosu polekli, abychme my se na ní zsekli t. 126b; že byl muž jehlu polekl v dieře někaké a zapověděl ženě, aby nevčinievala prstu do té diery ŠtítŠach 300a; tendit polekuge SlovZdík 270; jestliže by člověk z závisti…svrhl naň něco, polekna BiblPraž Nu 35,20 (lestně…vrže ~Ol, lučil…skrze úklady ~Pad) per insidias; leč, kteráž polecena byla, jest mi skrze to dobytče velmi ztrhána ArchČ 18,411 (1500) — obrazně o úkladech proti někomu: ostřěz mě ot osidla, ješto sú polekli mně ŽaltKlem 140,9 (postavili ~Wittb, položili BiblPraž) statuerunt; tiemto mužóm poleku, kdežto mocú nedoteku DalC 9,19 den mannen stelen; svá tenata sú polekli, v nich Zajíčka zatratili DalL doplněk 7,38; osidla polekli jsú [nepřátelé] nohám mým EvOl 129b (Jr 18,22 absconderunt: přikryli Pror, přěkryli BiblOl, skryli sú ~Pad); polekl [ďábel] přěd nohama našima osidl bez počta a všěcky našě cěsty naplnil pastí, aby lapal našě dušě Aug 108a; anť polekne sě ť tvář ženy krásné [svůdnice] WaldhPost 110a (pas.); pokušenie polecy člověku JakZjev 172b; aby té žádosti…polekl [ďábel] příčinu takovú, skrze nižto chytila by se něčeho nebezpečného ChelčBoj 404b; jazyk lstivý umějí [trhovci] osidlem jinému polecy ChelčPost 236b; slepému, aby padl, poleknuti KorMan 163a; séti polekuge [lichotník] nohám jeho AlbnCtnostA 35b (Pr 29,5 expandit: lécie BiblOl, rozprostierá ~Pad); ktož poleka kámen bližniemu, uražen bývá sám na něm BiblPraž Sir 27,29 (stavie ~Ol, ustavil ~Pad) ○ polečený adj.: uzřěl svatý Antonius vešken svět pln osidl poleczenych PasMuzA 96; proti velikým osídlóm na věrné poleċeným JakZjev 137a ║ exterminare poleczy SlovKlem 14a (virdirben DiefGlos 220) zatarasit (překážkami) ♦ ucho polékati nastražovat ucho, pozorně naslouchat: črt mne čeká, hrozně štěká, klečí u vrát, ucho polekaw Spor 86b

ulehnout, uložit se (k odpočinku): na stranu v hrobu polehl [pohřbený] PasMuzA 403 (sě polehl ~KlemA) secessit popolehl; do níž [studánky] ten muž divně poleze TristB 26a legete sich…in; aby za to [hřích] tvrdě polehali RokJanK 198b; tvrdě polehati, přimrštiti jemu, postiti se RokPostB 10 ║ jenž [cesta] nětco poloha (m. -le-), tak že jest jí vše dolův jíti CestMil 18b in declivio sklání se; po jiedlu má skrovně pochoditi, aby krmě polehla a na dno žaludka postúpila LékKřišť 15b slehla se; polehlo jest na silném lučiště jeho a roztrhli se okovové…rukú jeho BiblPraž Gn 49,24 (sedieše ~Lit; kalk) sedit in forti zůstalo silným