podkopati, -aju, -á pf. (ipf. podkopávati, -aju, -á); k kopati
1. co [stavbu] podkopat, kopáním zespodu pobořit: oltářě tvé podkopali BiblDrážď R 11,3 (zbořili ~Praž) suffoderunt; podkopali zdi ComestC 51a (Gn 49,6: odkopali sú BiblPraž) foderunt; podkopaly sú domy jeho Pror Is 23,13; nedajte podkopati domu mysli své skrze netbalivost KrčínHrad 6a; grunty zdí že by podkopali ArchČ 8,401 (1482) ○ podkopávanie n.: té bašty zbořenie a gruntuov zdí podkopávánie ArchČ 8,404 (1482) ║ jako spomáhaje [nepřítel] podkopat paty tvé BiblPad Sir 12,18 (podrývá ~Ol, podryje ~Lit, podtrhneť ~Praž) podrazí
2. pf. co rozkopat, kopáním zničit: zažžena ohňem a podkopana [vinice] ŽaltWittb 79,17 (zadušena BiblOl) suffossa; pod rybníkem podtrubie…jsú podkopali PoprRožmb 12a (1398); podkopagí [„dobroty“] srdce spíše než zjevná zlost ChelčJan 58b naruší
3. co podkopat se, kopáním n. hrabáním zespodu se dostat do čeho: nepřěpustilť by [hospodář zloději] podkopati domu svého EvOl 328a (Mt 24,43: podhrabati BiblDrážď, prokopati EvBeneš) perfodi; vylamuje zloděj dóm nebo podkopauage BiblOl Ex 22,2 suffodiens; vlcie lační…i ovčinec podkopagi MajCarB 11b dissipatur; když by ten diábel nenávisti vypokradl se kudy tajně, chtě náš duom podkopati ChelčBoj 418a (v obr.); v. též podkopánie 2