1. koho (ot čeho [nežádoucího]) odvolávat, voláním odvracet; dolož. jen fig.: pán Kristus…otwolawal Judáše ot zlého úmysla LyraMat 165a revocabat; Kristus ode zlého nás odwolawa a zóve k sobě ŠtítSvátA 1a; jest pilné slyšiec, ež nás náš spasitel odwolawaa, vzdáliti sě od hřiechu ŠtítSvátA 1b
2. koho (komu) odvádět, odlákávat: když sě chtěl [sv. Augustin] po bohu obrátiti, ano jako by jej odwolawaly něteré obyčené jeho kratochvíle ŠtítSvátA 86a retinebant; která by…žena z jich řemesla…kupce odvolávala [druhé] ArchČ 14,453 (1446); aby jeden mistr druhému…kupce neodvolával ArchČ 14,454 (1446)
3. koho („zasě“, kam, aby…) povolávat, volat zpět; [k sobě] přivolávat: posielal jest bóh jich otcóv svého anjela odvoiavage je, aby sě navrátili BiblLit 2 Esd 1,50 (aby je odvolali zase ~Pad, aby je zase navedl ~Praž) revocare eos; tyť [Korinťany odvrácené od pravdy] otwolaua Apoštol ku pravé a křesťanské múdrosti ProlBiblL 168a (ad 1 C) revocat; jen ono [milosrdenství boží]…chová nás, nepoddávaje v zatracenie, otwolawa nás, nehrozí nám ModlMil 5b; odwolawa [Bůh] rozličně k sobě, abychom sě navrátili ŠtítSvátA 50b; dcery jeruzalémské zase ji [„církev“] odwolawagí, řkúce: Navrať sě VýklŠal 121b revocat
4. koho čeho svým prohlášením zbavovat něčeho: Mikuláše koželuha, bratra mého…odvolávám a odřiekám všieho statku mého ArchČ 18,344 (1466). – Srov. otvolati 4
5. co [výrok, ustanovení ap.] odvolávat, prohlašovat za neplatné; [ustanovení] rušit: přiezni a lékarstvie v tomto listu psaná odvoláváme [probošt a konvent], jich je [obyvatele městečka] zbavujíce CJM 4/1,168 (1378); odwolawati sliby BiblKladr Pr 20,25 (var. v. otvolati 5) retractare; list Kakamerdóv za neřádný a za falešný odvolává [Mikeš] ArchČ 28,38 (1427); listy a platy splacené nebo nedoplacené…odvoláváme, rušíme ArchČ 4,385 (1430); odvolání skrze něho [Jeronýma] na stolici učiněné…odvolávám BřezKron 342 revocat; nápady a odúmrti kterýmkoli osobám dané Jeho Milost Královská zdvíhá…a odwolawa, aby žádné moci neměly ZřízVlad m1a reclamat; ║ ty všecky [sladovny blíže než míli od měst] odvolávámy a chcemy, aby zkaženy byly ArchČ 8,374 (1475) rušíme
6. (proti komu, čemu, čeho) odporovat (někomu n. proti něčemu), vyslovovat nesouhlas (s někým n. s něčím): povržené nebo puščené [mrtvé tělo] nebude odwolawati Frant 37a non reclamare; neb sú proti kazatelóm odvolávali [mnozí], když sú kázali, že papež jest bóh zemský HusPostH 28b; odwoláwage [Hus] toho, což samo v sobě pravé…jest HerHus A4b; by pak i žena tomu [rozhodnutí] odwolawala i děti odpieraly PrávJihlA 165a