otrósti, -rostu, -roste pf. (ipf. otróstati, otrostovati); k rósti
1. [o vlasech, křídlech ap.] narůst, dorůst, dosti vyrůst, zvl. znovu: donidžť neodrofte brada vaše [mužů potupně oholených] BiblCard 2 Rg 10,5 (var. v. obrósti 1) donec crescat; když jsú mravenci vnově křídla odroztla Čtver 77a natis alis; jehož [Samsona] drželi, až jemu otroſtly vlasy [ostříhané] BřezSvět 36b; když jim [orlím mláďatům] křídla odroſtu v hniezdě RokLukA 159a
2. [o mladém jedinci] odrůst, přesáhnout hranici dospělosti: ta [doma chovaná laň] když odroſte, podlé svého přirozenie k lesóm sě táhnúti počě ŠtítBarlB 98 cum crevisset; ║ roztyl jest zmilelec…, otroſtl, obtučněl, rozšířěl BiblLitTřebT 61b Dt 32,15 (~Ol, roztyl ~Lit, ztučněl ~Pad, roztučněl ŽaltWittb, pod. BiblPraž, roztlustěl ŽaltPod) incrassatus zmohutněl (srov. vyrósti v sádlo ChelčPost 170b). – Srov. dorósti, podrósti, vzrósti