|
|
|
otpolu adv., též ot polu, ojed. otpoly; k pól zpola, zpolovice, napůl, napolo: počě [Boleslav] v svatost svého bratra otpolu věřiti DalC 31,14; otjidechu jeho [Samaritána lotrové] odpolu živa EvKlem 47a (L 10,30: var. v. napoly 3) semivivo; k službě svatého Martina jako odpolu bezděky přikázachu PasMuzA 581; bychom byli [Židé] aspoň v robotěze…rozprodáni, bylo by odpolu zlé BiblLit Est 7,4 (snesitedlné zlé ~Pad, menšie zlé ~Praž) tolerabile malum; nemóž nám to zde [na zemi] přijíti úplně, ale…budem v tom zde odpolu uslyšěni ŠtítKlem 31b; in agone, id est in pugna cum morte odpolu v smrti VýklKruml 216a (2 Mach 3,21); smělost…řiedko skrze se plný činí duovod, ale otpolu plným duovodóm dává spomáhanie PrávHorS 176a semiplenis probationibus; ješto sú [nemocní] odpolu mrtví ChelčPost 150a; ║ také sě člověk měj odpolu, aby ani byl velmi tvrd, ani velmi měkek LékVodň 259a buď uprostřed, vol střední cestu; když přijde to, což jest svrchované, zhyne to, což jest odpolu ŠtítVyš 97b (1 C 13,10: nedokonalé BiblPad, ~Praž, stránku ~Ol, s strany ~Lit) ex parte polovičaté ♦ otpolu – otpolu zpola – zpola, dílem – dílem: odpolu královstvie bude tvrdé a odpolu zetřěné BiblDrážď Dn 2,42 (~Ol, ~Lit, ~Praž, s stránky…s stránky ~Pad) ex parte…ex parte; odpolu kosú jde [jezdec v šachu] a rovně odpolu ŠtítŠach 312a; jenž [Čechové] mluvie odpoly česky a odpoly německy HusVýklB 58a; odpolu vylháním a odpolu žebráním se obchodí [„pokolení erbová“] ChelčSíť 155b. – Srov. napoly 3 Za lat. ex parte …ex parte stč. též nětco…nětco Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
otpól, otpolu, otpoly adv. napolo, zpola, z polovice, napolovic ( v. též pól) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
otpolu, otpoly, od- odpolu, odpoly adv. = napolo, zpola Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|