otkrmiti, -ḿu, -mí pf. (ipf. otkrmovati); k krmiti
1. koho [dítě] odkojit, kojením vyživit až do doby odstavení: rostlo jest dietě a odkrmeno jest BiblPad Gn 21,8 (var. v. ostaviti 11) ablactatus est; nepójdu [vykonat výroční oběť], dokudž nebude odkrmeno dietě BiblPad 1 Rg 1,22 (dokavad…ssánie neostavím ~Card a ost.) donec ablactetur. – Srov. otdojiti 1
2. [o živiteli] koho zaopatřit někoho, postarat se o něčí výživu: pro tvé jmě vyvedeš mě a otkrmys mě [Bože] ŽaltKlem 30,4 (vzkrmíš ~Kap, vykrmíš BiblPad, ~Praž, otchováš ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Ol, vychováš ~Lit) enutries; vzpusť na hospodina péču tvú a on tě otkrmy ŽaltKlem 54,23 (var. v. otchovati 3) enutriet; ║ tím pokrmem dáš li se…odkrmiti pánu bohu…za večeři BechNeub 58a posilnit (v obraze). – Srov. nakrmiti 3, vykrmiti