otjíti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

otjíti, otejdu, otejde pf. (ipf. otcházěti, otchoditi), též otejíti; k jíti

1. (ot koho, ot čeho, z čeho ap. kam) odejít, vzdálit se zvl. chůzí; [málo ap.] poodejít; [vodou] odplout: Otteidyete ote mne všickni, jižto děláte zlost ŽaltKlem 6,9 (tak i ost., odstupte ŽaltPod, BiblPad) discedite; člověk, jenž na pút oteyde EvVíd 48a (Mc 13,34: daleko otẛel jest BiblLit, ~Praž, na pút jda EvOl, BiblDrážď, ~Ol, brav sě na cěstu ~Pad) peregre profectus; když na Tursko přijedete, odtud viec neoteydete DalL 19,20 (srov. otjěti 1); otgidu [shromáždění] za sě i padnuchu na zemi EvZimn 21b (J 18,6: var. v. navznak) abierunt retrorsum ustoupili; odſſed [Ježíš] maličko EvOl 245b (Mt 26,39: BiblDrážď a ost., pošed ~Pad) progressus; otgide [Ježíš] odtud v lodí na pusté miesto na stranu BiblDrážď Mt 14,13 (tak a pod. i ost., jěde ~Ol) secessit; odſſed od nich [apoštolů Ježíš], jakž by mohl kamenem dovrci AnsVít 47a; když sú…oteſſli ot rudného moře BiblOl Jdt 5,14 (sú vyšli z…moře ~Lit, ~Pad, přešli moře ~Praž) egressi…mare; vypravivši to…ryba odeſſla jest Čtver 85a secessit; oteẛla jest žena na cěstu svú BiblPad 1 Rg 1,18 (~Praž, šla jest svú cestú pryč ~Card, ~Ol, ~Lit) abiit odešla svou cestou; z manželóv druh ot druha…má na hory otjíti ArchČ 3,220 (1420); z Prahy odgiti KorMan 30b; svobodně odjíti dopustili sou [vězněným] BřezKron 499 recedere; s tiem odešli zase od pána k JKMtiArchČ 3,389 (1478) se zase vrátili v obraze: že by byli oteſlli ot cěsty spravedlné na zablúzenie BiblOl Sap 3,3 (tak a pod. i ost.); Bosák odšel na cestu všelikého těla ListářRožmb 2,281 (1443); odšel na onen svět TeigeMíst 1,71 (1483); ║ k ničemuž oteide [hříšník] jako voda běžúcie ŽaltKlem 57,8 ad nihilum deveniunt ztratí se; oteſlli sú v suchosti řěky ŽaltKlem 104,41 (~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Pad, šly ŽaltWittb, BiblDrážď, plynuly sú ~Praž) abierunt vyvalily se; odyedy (m. -ey-) ode mne kalich tento EvOl 245b (Mt 26,39: BiblOl a ost., aby mě minula tato muka ~Drážď) transeat ať mne mine; pakli po dni a po noci odſſel by [oblak] BiblCard Nu 9,21 (tak a pod. i ost., zdvihl ~Praž) si…recessisset zdvihl se; resipiscant odeſſli by vel vytrhli by sě…, vulgariter přestali VýklKruml 315b (2 T 2,26: aby vyšli z osidl diáblových BiblPraž, aby…přestali ot…osidl ~Ol, ~Lit, ~Pad) unikli; ale odtud [od líčení křivd] – poněvadž psáno jest: Mně pomstu a já odplatím – otegdu VšehB 259a od toho upustím, o tom dost (pod. ChelčPost 277b)

2. jur. [o majiteli] čeho, ot čeho, s čeho [majetku] odejít z něčeho, odchodem uvolnit ze svého držení: což v zemi neb jiného nábytka, co jie dsky nesvědčie, toho má [vdova] otgiti DubA 12b (tak i ost.); on [pův. držitel] odšel všeho hospodářství…v Okárci Půh 3,191 (1437); ode všeho odešla a nic toho statku nevzala NaučBrn 48; pakli by se která [dcera] svémyslně vdala neb s statku odešla ArchČ 15,325 (1497)

3. ot koho, koho, ot čeho, čeho [blízkého, potřebujícího pomoc ap.] (jak) odejít od někoho n. od něčeho, opustit, odejít a nechat bez péče, bez pomoci někoho n. něco (v nějakém stavu); čeho kde zanechat něco; [od manžela ap.] rozvést se (s někým): jenž [lotři] oblúpichu jeho a pobivše otgidu za umrlého EvSeit 146a (L 10,30: otgydu jeho za mrtvý BiblDrážď, pod. EvKlem, ~Rajhr, ~Víd, BiblOl, odeſlli jsú za mrtvého ostavivše jeho EvOl, pod. BiblLit, ~Praž, otpolu živ jeho otgidu ostavivše EvBeneš, pod. BiblPad, jidechu ot něho EvPraž) abierunt semivivo relicto; tu [na Libici] sem odẛel rukavice DalL 32,40 (příd. 26) hab ich…gelassen nechal, zapomněl; když oteyduc [žena] pojme jiného muže BiblCard Dt 24,2 (~Ol, ~Lit, vyjdúci ~Pad, když by vyšla od něho ~Praž) egressa; Maria…Otſedſy svého děťátka v Jeruzalémi na sňatcě HradRad 72b; oteygde člověk otcě i mateře i přidrží sě k ženě svéj KristA 62b (Mt 19,5: var. a lat. v. ostati II C 1); za mrtva tu oteyden PulkB 198 (jeho tu za mrtva odeſſly ~Lobk) est relictus; Neotegde od tebe [Ninive] lúpež BiblLit Na 3,1 (~Pad, ~Praž, neotchoď ~Ol) non recedet (fig.) neodloučí se od tebe; pakli by oteẛla [žena od muže], ať ostane nevdaná BiblLit 1 C 7,11 (~Pad, pod. ~Praž, sě odlúčí ~Drážď, ~Ol) si discesserit; od něhož [těla] odeſſla duše JakBetl 47a; mých dobrých koní tam [v Míšni služebník] odšel jest ListářRožmb 4,277 (1450); oteydu té milosti [boží] v kostele, a domů přijde drstnatý ChelčPost 141a; [Lež:] já svých pilných potřeb a jednání tak sem odeſſla a odběhla právě jako sekery na nátoně TovHád 28a; ║ musil ho [meče švec] odjíti PísBydž 50 rozloučit se s ním

4. (ot koho, komu kam) odejít ze služby, opustit službu u někoho a odejít: ten [žoldnéř], kterýž odjíti má HájZříz 40; jestliže by co ten pán chtěl počínati proti králi Jeho Milosti neb zemi, aby každý mohl se ctí odjeti neb odgiti [z jeho služby] ZřízVlad o1b discedere; kteříž [služebníci] by nedoslúžili svým pánuom a od nich pryč odešli a zběhli ArchČ 5,426 (1485); kterak sú mu [rožmberskému poddanému] odešli dva pacholci k vám [Budějovickým] ArchČ 10,97 (1500); ║ horníci…z hory neodejdou BřezKron 480 eo quod…non recedant nezanechají práce v kutnohorských dolech

5. ot koho [boha, společenství], ot čeho [víry ap.] odloučit se, odvrátit se, odpadnout od někoho n. něčeho: ot toho, jenž jej [člověka] učinil, oteſſlo jest srdce jeho BiblOl Sir 10,15 (tak i ost.) recessit; odẛel jest od boha spasitele svého BiblPad Dt 32,15 (var. v. otdáliti sě 2) recessit; skrze to [zmatky] země ta mohla by byla býti odtržena a odjíti od koruny České ArchČ 2,261 (1449); mnozstvie křesťanuov…od viery odeſſlo ChelčSíť 54b; pikharti od viery křesťanské poběhli…a v tom od Říma i od nás, ale od pravd znamenitých zákona božieho…odeſſli KorMan 13b; ║ tak divně odegde [duše] i sama od sebe, od své jsúc mysli odtažena ŠtítSvátA 52a abalienari odcizí se sama sobě; kdyby v čem odeſſli [lidé] od jeho [boží] vuole ChelčSíť 3b nesplnili jeho vůli

6. po kom, po čem (ode)jít za někým n. něčím, přiklonit se, přichýlit se k někomu n. něčemu: svět vešken po něm [Ježíši] otſſel EvZimn 20b (J 12,19: var. v. obrátiti sě II/4) abiit; odeſſli po boziech po cizích a slúžili jim BiblDrážď Jr 16,11 (tak a pod. i ost.) abierunt; oteſſli sme každý po smysle svého srdcě zlostivě činiec BiblOl Bar 1,22 (tak i ost.) abivimus; blažený bohatý…, jenž neotẛel po zlatu BiblLit Sir 31,8 (pod. ~Pad, nešel EvOl, nepostúpal BiblDrážď, nepostúpil ~Ol, ~Praž) non abiit; neb sú odeſſli [odpadlíci] po svých otciech RokJanK 154a; radou pána Krista pohrdajíce po vaší odgiti [mají] AktaBratr 1,231b; ║ Jidáši zlořečený, proto že jsi opustil radu pokoje a s židy odſſel si v radu HerHus A7a spolčil ses (srov. kalk otjíti v radě někoho ŽaltKlem 1,1)

7. (čim [smrtí ap.]) zemřít, odejít (eufem.): ať sě prochlaźu, dřieve než oteydu a viec nebudu ŽaltWittb 38,14 (tak a pod. i ost.) prius quam abeam; nectnú smrtí také inhed odſſel [rytíř] PulkB 94 est occisus; an chce od nich [Ježíš od apoštolů] odgyti svým tělesenstvím WaldhPost 73a

8. [o něčem hmotném] ot koho/ot čeho vyjít z někoho n. z něčeho: in secessum, id est in egestionem…secessit odgide vel obrátí sě VýklKruml 231a (Mt 15,17: var. v. otchod 3); aby pecky ot nich [višní] oteſſly ŠtěpMuz 27; odešlo od něho [nemocného] osm kamenuov ArchČ 3,42 (1447)

9. (ot koho, komu, ot čeho, z čeho) ztratit se, zmizet: neb jest odeſſla z domu boha vašeho posvěcenina BiblDrážď Jl 1,13 (~Ol, ~Lit, odeſſla, zahynula VýklKruml, jest zhynula ~Pad, pod. ~Praž) interiit; aby oteſſly žáby od tebe BiblCard Ex 8,11 (tak a pod. i ost.) recedent; donidž tělo jeho [šlechetného člověka] nepohřebeno, dotud od jich [lidí] chřiepí neodeſſla ta vóně ŠtítSvátA 113a non recessit; stud pryč oteyde od člověka ChelčBoj 372a; když by odeſſla neb vyčichla [vodnatost při sublimaci] AlchLull 74; že jsú jeho [manovu] otci listové výsadní…odešli v časy válečné ArchČ 8,387 (1480)

10. [o něčem nehmotném] minout, pominout; [o čas. úseku, stavu] skončit (se): dnové moji jako stien oteſſly ŽaltWittb 101,12 (~Pod, BiblDrážď, pod. ~Lit, odchýlili sú se ~Praž, schýlili sú sě ŽaltKlem, BiblOl, uchýlili sě ŽaltKap, minuli sú BiblPad) declinaverunt; noc byvši hi otgide AlxBM 205; zima minula, mráz sšel a odſſyel EvOl 184b (Ct 2,11: přeběhl i otſſel BiblOl, ~Lit, pominul a odſſel ~Praž, odẛel i odstúpil ~Pad) abiit et recessit; když ta světlost otgyde PasMuzA 68 recedente…lumine se rozplynula; když boží milost, totiž vnitřnie utěšenie, odygyde OrlojA 45a; aby všecky tmy odeſſlli ŽídSpráv 134

11. jur. [o majetku ap.] ot koho, ot čeho, „z rukú“ koho, komu [držiteli] přejít do jiných rukou od někoho, byt odňat někomu: pakli by co [z koupeného majetku] odešlo, aby jie paní Anně navráceno bylo ArchČ 2,49 (1396; elipsa předm.); tak to zboží v Rakúsích od Čechuov odeſſlo, aniž ještě zase přišlo LetVyš 219b; jestliže by kdy…klášter žďárský z rukou kněze opata a konventa…odšel nebo odjat byl ArchČ 9,408 (1488); že by některá poddací kostelní od toho kláštera odešla, takže je jiní drží ArchČ 16,353 (1490); nebo bych nerad,…aby mnú vám…co jmělo odjíti ArchČ 15,67 (1493)

Srov. nechati I, otděliti sě, ostati II, opustiti¹, – Ad 1: za lat. proficisci stč. též hnúti sě; za abire též ujíti. - Ad 3: za lat. relinquere stč. též zóstaviti. – Ad 9: za lat. recedere stč. též zminúti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


otjíti, otejíti, otejdu, -eš dok. odejít, vzdálit se; (koho, čeho) opustit, zanechat co; odejít ze služby; (od koho) odvrátit se, odpadnout; otjíti v radu, radě čí, s kým spolčit se s kým; zemřít; pominout, uplynout: dnové moji jako stien otešli; (od koho, čeho) oddělit se, vyjít
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


otjíti (1. sg. otejdu, odejdu) dok. (čeho) = odejíti (od něčeho)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).