1. koho ot koho (čím) strachem n. něčím děsivým odpudit, odvrátit: aniž jich [nepřátel] to od tebe odhrozilo, že jsú…všickni zasě na zemi padli MatHom 382 a te absterruit; nás někdy malá věc odtáhne od něho [Boha] neb odhrozij ŠtítSvátA 58b; nedadúc sě [sv. Háta] ani smrtí od milého odhrozzyty ŠtítSvátA 227a

2. koho (ot čeho [děje], aby…čím) odstrašit někoho (od něčeho), nahnáním strachu někomu zabránit mu v něčem (aby ne…): že ho [soupeře] nerodil ubezpečiti života, že jej odhrozil od práva RožmbA 68; nemóže jie [vdovy] odhrozyti, aby od hrobu chtěla, ani búře…, ani hróza krutá BawEzop 2390; žádný mne neodhrozi, bych o to [o svém osudu] nemluvil TkadlA 8b; Adamek odhrozil mne pravú hrózú, že jsem toho [dvoru] nemohl prodati Půh 1,147 (1406); aby lidé jiní [než kněží] nedali sebe kletbami křivými od pravdy božie odhroziti HusBludM 208b; nepobiehajíce [kazatelé] od pravdy pro strach, jímž svatokupci chtie každého…od božieho slova odhroziti HusPostH 144b; buduť (-dúť ed.) sě bezpráví brániti…, příměřímť se svých nepřátel odhroziti nedám ListářRožmb 4,66 (1449); biči je [propuštěné zajatce biřici] odhrozili, aby před rathúzem nestáli LetKřižA 46 ed.; ║ jeho [Jidášovo] nemilosrdné srdce chtěl jsi odhrozyty MatHom 382 varovat; nebudú chtíti [za války] listu obnovovati…, ani na lání ani hanění tbáti a bohatí někdy se odhrozy TovačA 53a dají se odstrašit. – Srov. otstrašiti

3. odpovědět někomu hrozbou, vyhrožováním: jemuž [Kristovi] když sú láli, neodlál jest, ani othrozyl jest PříbrZamM 87a