1. [u sloves děje majícího směr] z něčeho, z někoho; vyjadřuje místní objekt (místo, věc, osobu) jako východisko děje: slunce sě vzdvih od mořě pustilo papirslky jasné LegJakK 12; vyndi [nečistý duchu] od něho [posedlého] a viece nevcházej do něho EvOl 304a (Mc 9,24: ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, z něho EvRajhr, BiblDrážď, ~Ol) exi ab eo; ano děťátko o (m. ot) své matky prsí pokrm přijímá PasMuzA 340; ti [„lvíčenci“] biechu ještě slepí, jakž sě biechu od mateře vykotili OtcA 311b (jakž sě biechu zrodili ~B) ex alvo matris; aby věčně vypověděni byli [kacíři] od královstvie svrchujmenovaného MajCarA 5 (z královstvie ~B) a regno; ot jehožto [nešlechetníkových] bolesrdných prsí jalového pole všeliké vděčnosti vykořeněn jest kořen Budyš 5a a…pectore (v obraze); ot pravé zprávy stezky nemohú poblúditi [rozumní] PrávHorS 111b veri regiminis tramite nequeunt deviare (v obraze); krále…od toho místa, kde se kladl, odehnali sou [Pražané] BřezKron 534 a positionis loco; arteria est vena, per quam intrat et exit aer et spiritus žíla [jdoucí] od plic, po které jde dýchanie ven neb tam VodňLact ii8b (elipsa verb. adj.); přišel posel z Prahy i od Hory ArchČ 8,4 (1470) ♦ ot jinad v. otjinad, ot kad v. otkad, ot tad v. ottad atp.

2. v tautol. konstrukci typu „dóm ot domu“ [u sloves pohybu] dům od domu, dům za domem, dům po domě, po všech domech ap.: když sě budeš túlati kút od kúta BiblOl 2 Par 18,24 (z pokojíka do pokojíka ~Lit, ~Pad, z komory do komory ~Praž) quando ingressus fueris cubiculum de cubiculo; vždy dřvi ote dřví těkají Hugo 99; ješto [některé vdovy] jsú běhudlné dóm od domu, kvas od kvasu ŠtítOpat 170a; lékaři, ješto běžie ves ode vsi LékRhaz 61; běžéc [kněží] faru od fary, z Čech do Moravy KrčínHrad 18a; ║ protož nenie třěba ho [Písma] slova od slova vykládati HusPostH 178a (~B, ~D, ~M, slovo od slova ~K) slovo za slovem, slovo vedle slova, každé slovo ♦ slovo ot slova, ojed. ot slova do slova slovo od slova, doslovně, přesně: toto čtenie píše svatý Jan…slovo od slova takto EvZimn 21a; viděl [Jeroným] tu řeč ot slova do slova v jedněch knížkách LyraMat 173a de verbo ad verbum; tak dnes slovo od slova papež, biskup i farář má čísti HusPostH 59b; přiepis…bez proměny slovo od slova vypsán jest tak, jakož v již psaných knihách stojí DeskyDvor 4,1233 (1454)

3. [u sloves pohybu] od něčeho, od někoho; vyjadřuje blízké okolí něčeho n. někoho jako východisko děje: jenž výšíš mě ot vrát smirtedlných ŽaltWittb 9,15 (~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Pad, z vrát ŽaltKlem, BiblDrážď, ~Praž) de portis; když ot břěhu v šíři korábi potahu AlxV 544; an ot nie [Jidáš od královny] preč uplákajě běžav LegJidD 2a 8; jide [král] od nie [dívky], velmi stóně LegKatMenB 72; od krále preč sě táhl [biskup] PulkB 75 a regis praesentia; ruce vsdalme od lúpežě MatHom 44 (v obraze); korfešti…s hanbú velmi plaše pryč se hnuli ode vší špíže KronŽižka 161b; zdvihnúce se od zemských věcí RokPostB 21 (v obraze); wod muže vstanúc [nevěrná manželka], k Robertovi jest šla HynRozpr 164a; ║ káže [král] od sebe svým rytieřóm, dokudž by se k nim zase nevrátil OpatMuz 33b (elipsa slovesa pohybu) vzdálit se, odejít ♦ ot obličějě, ot očú, ot tváři v. obličěj 1, oko 3 ap.

4. [u výrazů pohybu n. něčeho se pohybujícího] od něčeho, směrem od něčeho; vyjadřuje místo jako ukazatele výchozího směru děje: bóh ot poledne příde ŽaltWittb 181a (Hab 3,3: ~GlosMuz a ost.) ab austro; jemu [Alexandrovi] od pólnoci bylo příti v silnéj moci AlxB 251; když vidíte oblak světlý od západu EvOl 289b (L 12,54: oblak vzcházějíce ot západa slunce BiblDrážď a ost.) nubem orientem ab occasu; vietr s búří vyrazil sě ot krajiny pusté BiblOl Job 1,19 (tak i ost.) a regione; subsolanus ode vzchodu slunce vietr SlovOstřS 114; varuj se, aby jie [kůry] nestrúhal k sobě, ale od sebe LékFrantA 117a; ježto [stezka] jde od Vilémovic k Rudicím Půh 5,285 (1481)

5. [často v opozici s prep. „až do“ ap.] od něčeho, od někoho; vyjadřuje místní objekt (místo, věc, osobu) jako výchozí mez děje n. lokalizace vlastnosti: pozval [Hospodin] země Ote vzchoda sluncě až do západa ŽaltWittb 49,1 (~GlosMuz, ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, Ot východu sluncě až na západ ~Pad, ~Praž) a solis ortu usque ad occasum; po nich [stanech] oheň taký ot země až po oblaky AlxV 1337; opona chrámová roztrhla sě jest na dvě straně od vrchu až dolóv EvOl 249a (Mt 27,51: BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, od svrchku až do zpodku ~Drážď) a summo usque deorsum; jsúť [ochechule] od pupka až vzhóru vzpósoby panenské TrojA 230b ab umbilico superius; [„lékařstvie“] proti mnohým…nedostatkóm od hlavy až do pát LékFrantA 25a celého těla; ty zahrady od cesty až k tomu rybníku ArchČ 9,374 (1443); zed aby položili [Pražané] od Poříčské brány až do Horské ŽídSpráv 364

6. [u jmen osob] z oblasti něčeho; [jde-li o kraj] z něčeho; [jde-li o město, horu ap.] z okolí něčeho; [jde-li o sídlo, působiště] od něčeho; vyjadřuje místo jako určení lokálního původu někoho: jenž [rytíř] byl ot Ejipta hrabie a sen [jiný rytíř] pak z Syrska markrabie AlxB 118; pykáše [Arnošt] panen i paní od Rýna BawArn 1182 bey dem Ryne; král od poledne,…král od puolnoci BiblLit Dn 11,40 (~Pad, od poledne…puolnoční ~Praž, s poledne…na puolnoci ~Ol, na poledne…na puolnoci ~Drážď, Pror) rex Austri…rex Aquilonis; jeden mudřec od východa slunce GuallCtnostM 2b orientalis philosophus; lékařstvie…mistra od hory Cassina LékFrantA 25a; Duchoň rybák od Ústie, člověk měšťan ústských ArchČ 37,1494 (1456) — v pojmenováni bydliště (podle místa n. domovního znamení): Velflovici a ot Kamene s Míšňany sě slichu DalV 103,15 (ve funkci rodového jména); Jan od Mostka List AMP 2075, A30 (1402); Albrecht od Tří korun ArchČ 15,520 (1442); u France, kupce vod Múřenínóv ArchČ 26,322 (1495) — v určení působiště církevní osoby (podle kostela): jeptišky od svatého Jiřie PulkB 111; kanovníci od sv. Petra Půh 3,50 (1419); převor a bratří konventa od sv. Michala Půh 3,75 (1420); kněz Jakub farář od sv. Michala z Znojma Půh 4,159 (1464)

7. [u výrazů vzdálenosti] od něčeho, od někoho; vyjadřuje místní objekt (n. místně pojatý děj) jako ukazatele relativní polohy jiného místa: daleko ot viděnie svého tvořitele jsú zavirženi [vyvolení na zemi] Túl 92b (fig.); srdce jich [chválících] daleko jest ode mne [Boha] EvVíd 9b (Mt 15,8: tak i ost.) a me (fig.); stáše také bliz ot toho [utkání] zástup vévody jednoho AlxV 1666; viděl jest [Abrahám] stojiece tři muže bliz od sebe BiblCard Gn 18,2 (~Ol, od něho ~Praž, u něho ~Pad) prope eum; Ot Kúřimě za dvě míli HradProk 5b; bieše blízko od ostrova Kolchis malý ostrov malým mořem obklíčený TrojA 12a iuxta insulam; lidé neb mysli ode všeho porušenie smilného dalecí VýklŠal 84b; miesto blízké od mozku LékSalM 244 in loco, qui est affinis cerebro; ať stádo od stáda jde podál BiblPraž Gn 32,16 (buď próchodiště mezi stádem a stádem ~Pad, rozděléce stádo ot stáda oblášť ~Card, ~Ol) sit spatium inter gregem et gregem

8. [u výrazů nezacíleného děje n. jeho nositele] mimo někoho n. něco, stranou někoho n. něčeho, vně něčeho; vyjadřuje objekt (osobu n. místo), od něhož je subjekt děje vzdálen, oddělen ap.: dokovadž jsmy v tomto těle, putujemy od Pána EvOl 163a (2 C 5,6: BiblOl, ~Lit, ~Pad, vzdáleni sme od Pána ~Praž) peregrinamur a Domino (v obraze); když také sváry činiechu [staří Čechové] od pravdy blúdiece PulkB 4; já jsem od sebe, sem juž uhašen, nebo nejsem živ v dřěvních hřiešiech MatHom 274; pan Bohuslav zastihl jeho [Žižku] od města LetKřižA 58 ed.; že by byl [papež]…od ctnosti poutník BřezKron 337 a virtutibus peregrinus; distare ot sebe státi SlovKlem 12b; Jurista dokavadž jest od tebe byl, jinak nám psal i mluvil, než nynie píše a mluví ArchČ 4,66 (po 1472)

9. [u výrazů umístění n. míst] u něčeho, v blízkosti něčeho, proti něčemu; vyjadřuje místo, v jehož blízkosti se něco nachází: by ot břěha pláně taká, jakž by mohl dovrci s praka AlxV 577; kladeš pod hlavy od stěny klíče NaučBrn 122 (1483) na stranu u stěny; quod non erant gades vulgariter hráze…versus stratam vulgariter toliko od silnice List AMP 2004, L9a (1486); [dům] v ohradě téhož kláštera nad vraty od řeky ArchČ 18,222 (1500); ║ všěckna chvála jejie, královy dceře, ot vňutřka ŽaltKlem 44,14 (BiblOl, odvnitř ~Pad, zňutř ŽaltWittb, zevnitř ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, vnitř ~Praž) ab intus uvnitř

1. [u výrazů trvacího děje, jeho nastoupení, vlastnosti] od něčeho; [ o nastoupení trvacího děje] počínaje něčím; vyjadřuje dobu n. událost jako počátek trvání děje, stavu, vlastnosti: jimže ot počátka světa královstvo jest upraveno Túl 91a a constitutione mundi; slunce, měséc i planéty ot počátka všěmi lety vždy sě držie svého běha AlxV 2391; od tej hodiny vzal ji [Marii] učenník v svú EvOl 265a (J 19,27: BiblDrážď, ~Ol, z té hodiny EvZimn, BiblLit, ~Pad, ~Praž) ex illa hora; od toho času až do dnešnieho dne BiblCard Gn 47,26 (tak i ost.) ex eo tempore usque in praesentem diem; Ot počátka do skončenie Vít 20a; o jednom slepci od přirození slepém JeronM 33b a nativitate od narození; od tohoto času až na věky Pror Is 9,7 (tak i ost.) amodo et usque in sempiternum; milosrdenstvie, jenžto s připravil všěm kajícím ot počátka věčnosti ModlMil 65a; od té chvíle ti králi arménští vždy sú hynuli CestMandA 190b; od stara dávna tak jest HusSvatokup 168b; proti řádu, obyčeji…Od dávnosti popsaného, bez pohnutie držaného Budyš 32b; kto kdy od počátka světa i viery křesťanské slýchal nebo vídal o takových nebožníciech KorMan 37a; vsi k témuž klášteru našemu od jeho prvního založení spravedlivě příslušné Půh 6,172 (1481); ║ ot jutra až do večera dokonáš mě ŽaltWittb 89a (Is 38,12: ~GlosMuz a ost.) de mane usque ad vesperam mezi jitrem a večerem; Pán…tě viece zvelebiti móž než od počátka, pád tento škodný tobě obrátě ku povstání velikému ListářRožmb 1,30 (1420) zprvu; ránoť jiesti bude lúpež, a od večera děliti bude kořisti BiblPraž Gn 49,27 (u večer ~Card, ~Lit, večer ~Pad) vespere večer; kterýž [příkop] jsou Jiřetínští udělali od starodávna ArchČ 29,12 (1459) mají udělán od starodávna

2. v tautol. konstrukci typu „den ote dne“ [později zvl. o dovršování nějaké kvantity n. kvality] něco od něčeho, z něčeho na něco (typ den ode dne, den po dni, den ze dne, ze dne na den, každým dnem): abych vrátil sľuby mé den ote dne ŽaltWittb 60,9 (BiblDrážď, ~Pad, ze dne v den ŽaltKlem, ~Kap, BiblOl, ode dne až do dne ŽaltPod, BiblPraž) de die in diem; z<a tiem p>ak viec den ote dne v<endú> [apoštolové] vlasti do nejedné LegDuchM 65; lepšieho sem sě nadála a den Ote dne čakala HradMar 54b; co den ode dne otkládáš? FlašRadaA 1974; den ode dne, hodina po hodině k smrti sě vždy blíží ArchČ 15,181 (1433); Hradčené, Roháč i jiní den ote dne vždy viecež a viecež protivie sě ArchČ 3,452 (1437); den ode dne městečka, vsi, tvrze pálili [křižáci] BřezKron 512 de die in diem; jmá tvých dětí zboží opatřiti rok od roka Žilin 145b von iare czu iar

3. [u výrazů dokonavého děje n. započetí děje s určením časového úseku] od něčeho, po něčem; [s určením lhůty] počínaje něčím; vyjadřuje událost n. dobu jako počátek daného časového úseku, po jehož uplynutí se uskutečňuje děj: ote dne upomenutie…mámy…jemu deset kop grošóv zaplatiti ArchČ 9,245 (1402); máme i slibujem základ svrchupsaný ot napomanutie u měséci splniti ŽižkaList 9; když ženě oduřejí [prsy] nad obyčej, jakož se stává s sedánie mléka blízko od početie LékRhaz 130; jestliže by ot dánie listu tohoto již po roce pan Oldřich a pan Jan Smil nadepsaní chtěli spolu váleti ListářRožmb 1,111 (1429); ot tohoto svatého Havla nenie příštieho v rok…počna platiti ArchČ 18,350 (1471); Hanuš Bucký má státi před králem JMtí a Zylvarem vod pátku příštího ve třech nedělích ArchČ 10,474 (1497) — v letopočtu: to se sta ot narozenie syna božieho léta po tisíci po pětidcát sedmého DalL 48,20 (příd. 1); stalo sě jest to svěcenie Ot syna božieho porozenie let po tiśúci devátého HradProk 9a; času tohoto,…léta točíš od narozenie božího tisícího dvústého a padesátého, dva urozená…bratřie…do Konstantinopoli se brali CestMil 5a anno…ab incarnatione Domini; jenž [list] jest dán léta ot narozenie božieho tisícého čtyřstého a dvúdcátého ŽižkaList 10; jenž [list] jest dán…léta od narození Syna božieho tisiecího čtřstého osmdesátého ArchČ 16, 214 (1480); ║ a to v noci sě dějieše, Ot puolnoci dobřě bieše Vít 38a po půlnoci, přes půlnoc

4. [s určením délky vyjadřovaného časového úseku a u préterit s významem perfekta] před něčím; vyjadřuje časový úsek jako dobu, která uplynula od uskutečnění děje (do promluvy): Viklef jest mistr nedávný a nový, jako od padesáti let vzešlý Příbr Třeboň, SA A 16,58b; spisy a traktáty opovrhli sme více než od osmi let a vystřieháme od nich AktaBratr 1,2a zavrhujeme již více než 8 let (tj. od doby více než před osmi lety); puol lána háje a čtvrt dědiny, kteréž jest kúpil od Bernarda jeho děd od padesáti let ArchČ 37,49 (1454); kteříž [listové] jsú jim ode sta a dvadcieti let…dáni ArchČ 29,19 (1500)

5. [s určením délky vyjadřovaného časového úseku] po něco, během něčeho, něco (akuz. čas.); vyjadřuje dobu trvání děje n. stavu: muž, jenž jmějieše v sobě běsa ot mnohých časuov BiblDrážď L 8,27 (~Ol, ~Lit, ~Pad, již mnohé časy ~Praž) iam temporibus multis; kteréž [poklady] jest ot mnohých časuov shromazdil TrojA 199a multo tempore za dlouhou dobu; jenž [mladí lidé] spolu od několiko let jsú dobře a počestně byli TkadlA 4a; mnozí kardinálové…od čtyřidcát, třidcát, dvúdcát, desieti i níže let s křivým papežem sú neústupně drželi Budyš 11b per triginta et amplius curricula annorum; nedadie [Táborští] jemu [Záběhlíkovi] doma od roku býti ListářRožmb 2,315 (1444); nejednomuť milý buoh čeká od několika let, a on se nedbá k němu obrátiti RokPostK 183a; z toho mne nevyvadil až podnes od 12 let Půh 6,63 (1480)

1. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o zdroji obživy] z něčeho: Ot plodu žitného, vinného a olejového rozmnoženi sú [nepřátelé] ŽaltWittb 4,8 (~Klem a ost., z plodu BiblPraž) a fructu; on [padlý bojovník] leží zabit ot mlata AlxV 1755; pomstil [Bůh] krve slúh svých ot rukú jejie [velké nevěstky] BiblDrážď Ap 19,2 (z rukú ~Pad, ~Praž) de manibus jejíma rukama prolité; toto je…puška [s mastmi] druhá, Od téť zpleskajú vole tuhá MastMuz 142; toho [zadostiučinění Kristovi] já nemohu svésti v záplatě sám od své moci UmučRoud 500 ze své moci; aby ti, ješto Čtenie zvěstují, od Čtenie živi byli BiblOl 1 C 9,14 (ze Čtenie ~Lit, ~Pad, ~Praž) de Evangelio; rány [Kristovy] ot hřebuov probité ModlLeg 116b; pilni buďte, aby srdce vaše nebyla obtiežena od obžerstvie a od opilstvie a od péče tohoto života HusPostH 112a; Jesus Kristus, naše spása, toť každý zlý die ot hlasa PísHusit 24 (v rýmu) hlasitě; od meče lidí tolik neschází, jako jich lakota zabíjí RokPostB 153; ktož se jie [zkažené církve] dotkne, musí jako od smoly nakažen býti KorMan 58b; ║ Tomášek [obviněný z travičství krále] z apatéky od lilium na rathúze umře], snad od prkna TeigeMíst 1,11 (1474) tj. sražením hlavy prknem

2. [u sloves poznání] podle něčeho, z něčeho, po něčem: vyjadřuje příznačný jev jako prostředek umožňující realizaci děje: ot plodu jich poznáte jě [falešné proroky] EvBeneš 77b (Mt 7,16: po jich plodu ~Víd a ost., z jich ovoce BiblDrážď) a fructibus; Ot velikosti všěch stvoření poznán bude stvořitel BiblOl Pror. ad Gn. Jen v Bibl

3. co do něčeho, pokud jde o něco n. o někoho; vyjadřuje zřetel děje n. vlastnosti (tj. nač se omezují, čeho se týkají); [u výrazů hojnosti] na něco: nevinný já jsem od krve spravedlivého tohoto EvOl 248a (Mt 27,24: BiblOl, ~Pad, krví ~Drážď, ~Lit, ~Praž) a sanguine; neb jest tak bohatá paní, Od všelikého zbožie přebohatá i od střiebra i od zlata, movitá nade vše panie, i od drahého kamenie BawJetř 1085–1088; nebuď tak špaten od rúcha, od ztravy, od čeledi ŠtítMuz 45a; ba, od ztravyť sě mámy pyšně PodkU 93; pomáháť [lék] od křeče LékFrantA 122a; [stůl] náramně hojný od jídla a od pití ŽídSpráv 270; ║ tento lid [městský] v tom má múdrost velikú, aby váhy a miery majíce, někde k sobě větčie a od sebe menšie [měli] ChelčSíť 165a na vážení…pro druhé

4. [u výrazů hodnocení] u někoho, v očích někoho, z hlediska někoho: ode všech lidí v dobrém domnění přebýváše [sv. Pafuncius] OtcB 11b; mnějí [kněží], by od světských ne tak vzácni byli HusPostH 27b; proč činíte…věci najhoršie ode všeho lidu BiblPad 1 Rg 2,23 (~Praž, přemrzuté všemu lidu ~Card, ~Ol, ~Lit) ab omni populo; páni lékaři i slavní doktorové pověst dobrou i jméno od lidu obecního tratí Apat VIIIb

5. [v názvech kapitol, skladeb ap.] o někom, o něčem; podle lat. a něm. (GbHistMluvn 4,473n.): Ot Neklana múdrého DalC 17 (~V, o Neklanovi ~Z) von herczog Neclam; vylož nám pověst tuto od pšeničnéj a kúkolnéj rolí EvOl 297a (Mt 13,36: podobenstvie o stoklasě na poli BiblOl a ost., příklad kúkole ~Drážď) parabolam zizaniorum agri; od svaté Felicitas život jejie PasMuzA 284 de sancta Felicitate legenda; nota od pana Vilhema Zajiece PísLit 124b; předmluva kněze Otty z Dimerinku…od statečného rytieře Jana Mandinil řečeného CestMandB 1a; de altilibus od ptákuov Slov Třeboň, SA A 6,196b; ║ tuto sě počíná krásná modlitba od matky božie…: Přěslavná matko božie ModlLeg 11a k Matce boží ♦ mšě ot matky božie liturg. mše ke cti Matky boží: in omni missa de Domina canimus dicentes zpieváme na každú mši ot matky božie řkúce: Recordare virgo mater PostGlosMuz 215b; jakož má na ten plat ranná mše ot matky božie zpievána býti ArchPelhř 17b (1443). Podle lat.

1. nad něco; vyjadřuje míru kvality děje udáním hranice, kterou děj svou kvalitou překračuje: v těch vlasiech…zatáčeli sě pupenci jakožto zlatí prstenci, zdělaní ot pomyšlenie LegKat 739 — v gradačni tautol. konstrukci elativní: a zajisté div ot diva, že je mohla [žena] kdy býti živa AlxV 1882; neslýchaný div ot diva: jedna hlava neby živa [v dobytém Tyru]! AlxV 2072 dív divoucí

2. u komparativu adj. a adv. [při srovnávání] než někdo n. něco, ve srovnání s někým n. s něčím; vyjadřuje míru rozdílu ve vlastnosti (popř. v kvantitě) vytčením osoby n. věci, která ji má v míře menší: pomenšil si jeho [člověka Bůh] málem méně ot andělóv ŽaltWittb 8,6 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, málem ot anjelóv ~Ol, pod. ~Praž) paulo minus ab angelis učinils ho o málo menším než anděly; uzřě chuzšieho a snad urozenějšieho od svých předkóv ŠtítMuz 44b; dnešní slavnost neníť menší ode dne, v němžto narození Páně zjevnou poctivostí přijali jsme JakPost 43a; majléť se nováci vlčatí…v takovém výstupku od sebe nesmierně lepších lepší býti KorMan 80a; více od třidcet lánuov Žilin 138b (viece než třitceti PrávSasA 74a) mer denn dreizzich huben

3. [s udáním počtu a rozdílné míry] u subst. od něčeho, v uvedeném počtu něčeho a nad něj n. pod něj: zbi [Herodes] všechny děci…ote dvú letú až doluov EvSeit 140b (Mt 2,16: ~Ol, ote dvú letú a dolóv BiblPad, ~Lit, od dvú letú a níže EvZimn, BiblDrážď, ~Praž, dvú let v stáři a mlajšie dvú letú EvPraž) a bimatu et infra; byl li by [člověk] samec ot dvúdcátého léta až do šestéhodcát léta BiblCard Lv 27,3 (tak i ost.) a vigesimo anno; když to [vlastnictví] pak odumře od třitcáti lánuov aneb méně…Jest li jich pak viece než třitceti PrávSasA 74a (o třitcet lánuov Žilin 138b) von drisigk hufen; ║ té škody [z neoprávněného vybírání mýta] i s náklady jest dobře od <dvě> stě kop od dvaceti kop a pět gr. ListářRožmb 4,310 (1450) nad 225, přes 225; od těch tří čtvrtí odprodána jest [louka] DeskyMorBrn 12 (1480) ze tří čtvrtin ♦ ot polu v. otpolu

1. [o ději n. stavu] pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje; [u výrazů žalu] nad něčím; [u výrazů úmrtí] od něčeho, něčím: řujiech ot stonánie sirdcě mého ŽaltWittb 37,9 (tak i ost.) a gemitu; ot mužské rány bývá veliká múka DalC 4,16; kto…v jeskyniech sú, od moru umrú BiblDrážď Ez 33,27 (~Ol, ~Lit, morem ~Pad, ~Praž) peste na mor; ustav [Tobiáš] od pohrabovánie TobU 137b (Tob 2,10: BiblPad, ~Praž, pochovávaje těla mrtvá i ustal ~Ol, ~Lit) fatigatus a sepultura; kosti mé zeschly sú od horkosti BiblLit Job 30,30 (pro mú biedu ~Ol, ~Pad, ~Praž) prae caumate; aby méně sě zamútili [apoštolové] ot smrti jeho [Kristovy] LyraMat 108a de…morte; pakli kto na stvořeních by přisahal, od hřiechu buď tresktán HusVýklB 47a acerrime (Hus četl a crimine); od té žalosti snide [král] KronRým 223a; od velikého horka lidé mřeli, na poli dělajíc LetKřižA 87 ed.; fatigatus ustalý od chodby SlovKlem 47a chůzí

2. [u výrazů placení] za něco, za někoho; [o užívané nemovitosti, výnosu ap.] z něčeho: vzě [biskup] dva peniezě od domu každého DalC 45,4 (od dýmu ~L) von…rauch; od každé vinnice puol čbera vina ročně…dáti ArchČ 15,511 (orig. 1358); každý člověk platieše od sebe dva peniezky [daně] MatHom 285; velé [kněží] sobě od zpovědi penieze dávati HusPostH 156b; dajte od kříže, od zvoněnie, zaplať žaltář i vijilji PísHusit 130; vectigal mzda od vozby SlovOstřS 119; v Ejiptě sem dal čtyry majdyny [mýta], od sebe dvě a od velblúda dvě CestKabK 36a; od lázně od mytí dvojího krále JMti 1 kp 10 gr. LemingerMinc 163 (1486); ║ Lapkoni de composicione acervorum de avena…alias od stohóv VI gr. ÚčtyKarlštP 63 (1424) za složení slohů ♦ spravedlivé učiniti ot koho v. spravedlivý

3. [u slovesa „býti“ n. „jmieti“] na něco; vyjadřuje účel děje; [o činnosti] k něčemu; [o nemoci] na vyléčení něčeho, proti něčemu: ot toho pak střělci biechu, jakž vyzřieti [nepřátelům] nedadiechu AlxV 472; ktož jmá kterú nádchu v nozě, od tohoť jmá [mistr] mléko kozie MastMuz 121; budú liť [při odúmrti] sirotci kací, a od čeho sú v deskách zmatci? FlašRadaA 756 na co máme k dispozici; contra caducum morbum od padúcie nemoci LékMuz 164b (v nadpise); od toho najvyžší písař má úředníka svého zvláštního, kterýž jeho peníze k sobě přijímá VšehB 245a

1. [u sloves pohybu n. s pohybem spojených] od něčeho; vyjadřuje událost jako místní i časové východisko děje: má [věřící] věčný život a na súd nepójde, ale de od smrti v život EvRajhr 113b (J 5,24: BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, z smrti EvVíd, BiblPraž) transit a morte in vitam; vstav od večeřě EvRajhr 116a (J 13,4: tak i ost., od stolu ~Praž) a cena; když zasě jel [král sodomský] od pobitie Chodolaomor a králóv BiblCard Gn 14,17 (tak i ost.) a caede; tak ho, diábla, potom od vašeho naběženie buoh ráčí zahnati VítAug 97a; pokáním od smrti k životu sě vrátil [Manases] ŠtítBojVyš 8a de morte

2. [u výrazů počínání předmětového děje] od něčeho, od někoho, něčím, někým, u někoho; vyjadřuje věc n. osobu jako počáteční objekt děje: znamenajmy…počnúc ot Přěmysla krále, kak ho syn, kak vnuk na mále sě jsú sbyli na sem světě LegJidM 13; počen veršík od a breče, až věz do t jej i vece LegDětK 3a ab a; ote psánie Mojžiešova počínaje potuoček histoří…popsal sem až do vstúpenie našeho spasitele ComestS 1a a cosmographia; jména nebieše, jenž by se od A počínalo [tj. číst] ApolBaw 215a; ty od sebe počni [poznávat] HusDcerkaH 213a; aby se vdycky dála památka umučenie Kristova, hned počtúc od Abele, kterýž beránky obětoval RokLukA 365a; takť sú ten provázek [tj. pontifikát] tiehli počnúc od s. Petra AktaBratr 1,165a; ║ od mateřeť mu [pánovi] nalaji PodkU 164 zahrnu ho nadávkami, počínaje hanobením jeho matky (srov. kurvy syn)

1. [u výrazů vzniku n. něčeho vzniklého] od něčeho, od někoho, z něčeho, z někoho; vyjadřuje původ subjektu (ojed. objektu) děje n. určované substance: aby ssál [lid]…máslo ot hovada a mléko ot ovec ŽaltWittb 212b (Dt 32,14: ~GlosMuz, BiblCard, ~Ol, máslo z bravu a mléko z ovec ŽaltKlem, ~Pod, BiblPad, ~Praž) de armento…de ovibus; věda [Ježíš], že…od boha vyšel EvRajhr 116a (J 13,3: tak i ost.) a Deo; od pýchy stal se jest počátek všeho zatracenie TobB 308 (Tob 4,14: BiblOl, ~Lit, v niej počátek vzalo jest ~Pad, ~Praž) in ipsa…initium sumpsit omnis perditio; drahá vóně Od kvietie a od kořenie BawJetř 1295; aby netoliko kniežecská dóstojenstvie od Našie Velebnosti pochodila, ale také i králová PulkB 155 a Nostra Maiestate; tomuto u bozě radování móž ny přichýliti ten veliký užitek, jenž lidé od toho mají AlbRájA 39a utilitas ex ea proveniens; natum genitore Deo syna ot otce boha GlosSed 62a; pocházieť dobře dělánie stranovnie z uměnie ranného lékařstvie…, jakožto pocházie zvláštnie věc od obecné LékSalM 196 ab universali; v tělesném [rodu] zuostali, jakž se jedni od druhých zrodili v hřiešiech AktaBratr 1,177b; ║ jich [lidí] potřeby…opatroval [Žakavec], aby od nich na sě křiku neučinil ListářRožmb 2,6 (1438) aby nevyvolal jejich stížnost

2. [o materiálu u výrazů výroby n. výrobků] z něčeho; vyjadřuje látku jako základ něčeho vyráběného n. vyrobeného: kopie majě ne ruzené barbú od cinobra vzatú AlxH 118; poslal jest [král]…dřievie cedrové a řemeslníky, jižto ot dřeva děláchu BiblCard 1 Par 14,1 (~Ol, stěn a dřievie ~Lit, ~Pad, kteříž uměli stavěti kamením i dřievím ~Praž) artifices parietum lignorumque; což bych [zloděj] ot železa uzřěl HradSat 132b; chrám Šalomounuov stavěn jest od zlata a střiebra a z dřívie cedrového JakZjev 297b; tu se vše stkvělo, netoliko krmě, ale mísy, lžíce, taléři, koflíkové, konve, stoly od střiebra a od zlata a od jiných drahostí ChelčPost 168a; okolo ščepu tak jasně tráva prokvítá, že se svítí jako ode zlata AlchAnt 49b jako zlatá; tvrz od dřeva aneb vod kamene ArchČ 16,527 (1498)

3. [o události u výrazů jejího stavového n. dějového důsledku] z něčeho, na základě něčeho; vyjadřuje událost jako podnět uskutečnění děje n. stavu: tu příhodu nad svými lidmi od neslýchaného nezčestie vzvěděv ciesař PulkB 59 casum ex eventu rei percipiens; ot rozhodenie přirozeného jest, aby muž s ženú nerozlučně bydlil až do své smrti LyraMat 121b de dictamine naturali; ║ ta [abatyše] od starého obyčeje na každý rok na hod svatého Víta nový králi chléb obětovati dlužna jest SilvKron 71b ex veteri more podle starého obyčeje ♦ ot přirozenie od přírody, vrozeným založením, vrozenou povahou: jest li jiej [duši] dáno ot přirozenie chtieti vtělovánie ComestC 7b naturaliter; pohané, zákona nemajíce, činie od přirozenie to, ješto k zákonu slušie ŠtítStrah 2b naturaliter; jsi chytrý od přirozenie Čtver 43a natura; jsa [zajíc] ot přirozenie bez obrany Budyš 15b a natura; ať požívá pokrmu mokrého od přirozenie LékSalM 238; ješto zuostávají od svého přirozenie v službě hřiecha AktaBratr 1,191a

4. [u výrazů pojmenování] podle něčeho, podle někoho; vyjadřuje původ n. původce děje – pojmenování: Ot ňehože [Krista] naše krščenie jménem nazváno PísOstr 9; od skutku jmě jest své vzala [krajina] PulkB 17 a re; do dnešnieho dne každý hrob drahý od jeho [Mausólova] jména latině slóve mauseolum GuallCtnostK 233 ex eius nomine; franská země od Franka, krále…, jméno jest přijala TrojK 81a; zákonníci měli jméno od rozdělenie, neb oddělili se byli od jiného lidu oděvem, obyčeji KorMan 80a; samému jazyku německému hautman Teukades byl jest dán, ot něhožto Teukadité, točíšto slovansky Němcové, jsú nazváni SebrKron 1a

5. [u sloves vidění, pozorování] na někom, na něčem, u někoho; vyjadřuje nositele chování n. dění, které je předmětem děje: což vidím od měsiecě, <že> juž nám nepřěje sv<ětla>AlxH 404; jakož vídáme od světských milovníkóv, jenžto sě nestydie svým hubenstvím ŠtítVyš 49a in saecularibus amatoribus; lid vida obecně takú čest a kázen od kniežete svého, byl také tím bohobojnějí ŠtítAlžb 463b; jehož [„duchovenstvie“] sem od nich [členů kostnického sboru] tudiež málo shledal, znamenaje jich obyčeje MladHusC 128b

6. [u výrazů slyšení, přijímání, držby ap.] od někoho; vyjadřuje osobní zdroj děje n. něčeho získaného (informátora, dárce n. dřívějšího držitele); [o zemřelém] po někom: cožkoli jest ode mne, tobě probude EvVíd 9b (Mt 15,5: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Praž, ze mne ~Lit, ~Pad) ex me; jmám [Eva] od boha plod člověčí BiblCard Gn 4,1 (~Ol, skrze boha ~Pad, ~Praž) per Deum; kteréžto [řeči] od Petra slyšal bieše [císař Nero] VeronK 121 a Petro; druh druhci tak přeje, když se naděje od koho přiezni FlašRadaA 213; [půhoh] o dědičstvie od přědkóv přišlé DubA 2b; že jsmy mocní poručníci toho všeho statku a sbožie…od našeho přietele od nebožce Jiříka dobré paměti z Labúně ArchČ 37,39 (1445); mám jisté poselstvie od Janka z Hrádku ArchČ 4,15 (1448); ktož jdú z obyčeje k němu [Bohu], nenabudúť milosti od něho RokJanB 51a; takť sú apoštolé tomu rozuměli, jakož od pána Krista vzali AktaBratr 1,195a jak od Krista slyšeli; ║ volen jest [Karel] ciesařem ode všech jednostajně, ale těžce mu šlo ciesařstvie od papeže ŽídSpráv 359 těžko dosahoval u papeže potvrzení své císařské hodnosti — admin. (v záhlavích listů): Ode mne Bohuňka z Hořovic a ote mne Petra z Trkova vám, páni pražčí ArchČ 4,343 (1402); Ode mne Zdeňka z Sternberka …tobě, Viktorine z Cvajlinku ArchČ 20,553 (1468)

7. [u výrazů pasívního děje, utrpění škod ap.] od někoho, působením někoho; vyjadřuje původce děje; [u sloves v pas.] někým: od svatého ducha jsmy posvaceni GlosOpat 152a; viz pokoru mú ot nepřátel mých ŽaltWittb 9,14 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, nad nepřátely mými ~Pad, z nepřátel mých ~Praž) de inimicis meis; od nich [dívek] vem [mužům] jest pobitu býti DalC 10,20 von yn; křtiechu sě ot něho [Jana Křtitele] v Jordáně EvZimn 1a (Mt 3,6: tak i ost.) ab eo; zahlazeni [reptající] ot zahladitele a ot hadóv sú zhynuli BiblOl Jdt 8,25 (tak i ost.) ab exterminatore; kto mezi znamenitými od koho sšel jest a které léto TrojK 78b cuius ictu; já [Srlín]… péči na vás [Táborské] nemaje a nic do sebe nečije, od vás zdravie i statek stratil ListářRožmb 2,279 (1443) skrze vás, vaším přičiněním; aby spolu hradili, aby jse jim škody nedály od dobytka ArchČ 15,529 (1446); od voslice promluvenie ku proroku Balaamovi KorMan 1a; dvanátcte nás je bratruov od jednoho otce zplozených BiblPraž Gn 42,32 (vše jednoho otce ~Card, ~Ol, ~Lit, jedniem otcem zplozeni jsme ~Pad) uno patre; kteráž [tvrz] se osazuje od křižovníkuov ArchČ 7,342 (1468) —eliptické užití: leží Enoš od Filoty,…, zabiv tudiež Ežifila AlxB 152 zabit Filotou; o smrti Abele ot bratra Kaina ComestC 12b způsobené bratrem; ║ Ot čbána z hlíny slepeného zbyla liška života svého HradLiš 132a kvůli džbánu (srov. E 1) ♦ (sám) ot sebe sám od sebe, sám, bez cizího přičinění, popudu ap.: od sebe sám ničse nečiním, ale jakož mě otec naučil, tak mluvím EvVíd 6a (J 8,28: tak i ost., ote mne samého EvBeneš) a me ipso; věci, ježto samy od sebe rostú BiblCard 4 Rg 19,29 (~Ol, ~Lit, ~Pad, dobrovolně a samy od sebe ~Praž) sponte; sám od sebe nikým nenaučen všecko rozuměl [sv. Augustin] PasMuzA 461 per se; zvonové sami ot sebe zvoniechu GuallCtnostK 190 per se; že by nemohla [kůže] druhé se přídržeti ot sebe sama LékSalM 444 per se; kázal [manžel], abych tobě [bratře] to psala, ale jako od sebe List VýbAkad 2/2,230 (1459–60) jakoby z vlastní iniciativy

8. [u výrazů mluvení n. jednání] za někoho, jménem někoho; [o úředním výkonu] v zastoupení někoho; [o pokynu vyšší instance] z pověření někoho: dajte se vinni pánu hospodinu ve všech hřiešiech, řkúc po mně nábožně a pokorně, a řka každý sám odsebe LyrDuch 65; ta dva rytieřě [tj. poslové] počěsta k němu [sv. Eustachiovi] poselstvie dieti, prosiec od ciesařě, aby… PasMuzA 572 praeceptum imperatoris…exponunt (volný překlad); Bořivoj…Heřmanovi biskupovi hrad vyšehradský jest poručil, aby jím od něho vládl PulkB 89 suo nomine; sám od sebe mluvieše [Ježíš] a od svého otce MatHom 97; zlí…úředníci od krále vládnúc učinie, že i král bude slúti zlý ŠtítŠach 305a; od nich [Němců] mluvil Čech Holubář k Čechóm HusPostH 54b; že by Peše na mučení pravil na Srlína, že jej na to [zradu] navedl ode pána ListářRožmb 2,153 (1442); oniť jsú kralovali, ale ne ode mne [Boha] KorMan 112a (Os 8,4 non ex me: ne mým poručenstvím BiblOl, ne ze mne ~Lit, ~Pad, ~Praž); žádný nemá od žádného odporuov klásti ZřízVlad s4a vice alterius

1. [o množství u označení omezené části] (ve funkci gen.) něčeho: což li…gde u propastných tvirziech bydlí od všeliké zběři LegMar 58; což bylo třeba na vše strany, Od pitie, krmí, rýb, jakž chtiechu sami, to na stoly položichu BawArn 3120; což od hlasóv móže býti, jakž kto móže vymysliti BawArn 5419; když by v něm [městě] toliko zásobu od jiedla a pitie měli TrojK 152a; naleze [Alexander]…orudie zlatého přemnoho…, ale málo tu nalezeno jest od střiebra AlexPovB 264a (málo střiebra ~A, ~T); pakliž ta vdova zůstane… s svými dětmi v jejich zboží, že jí nic od toho [zboží] nebude dáno Žilin 127b

2. [u sloves přechodných] něco, z něčeho; vyjadřuje omezené množství něčeho jako objekt děje: ot něhožto [chleba na poušti] všickni, ktož jědli, zemřěli jsú smrtí JeronM 29b (~O, ~P, ~U; srov. J 6,49) de quo; že mi [okradené] zhynulo za tři zlaté peněz a za 1 zl. koření, i jali [zloději] od kořenie, a bylo šafránu za zlatý, ostalo ještě lot jeho a zázvoru s hřebíčky trochu NaučBrn 122 (1483)

3. [o cennostech] u subst. pozůstávající z něčeho n. v něčem; vyjadřuje věcnou náplň určovaného pojmu: dávajíce [králové a knížata] dan ot zlata AlxV 1030 ve zlatě; jemužto [sv. Linhartovi] když král chtěl veliké dary od zlata a od střiebra dáti PasMuzA 575 in auro et argento; na kterýchžto hradích nezčítedlné zboží od klenotův, od číší…nalezli sou [Táborští] BřezKron 446 innumera bona de clenodiis, scyphis; ║ ande zlato Od oděnie hi ot ščítóv, hi ot přědrahých kuršítóv všady vňuž hořělo v polích LegJakK 23 a 24 na odění i na štítech…

4. [o celku u pojmenování jeho části] z něčeho, patřící k něčemu (k nějakému celku n. množině): vezmi s sebú žluč od ryby TobB 316 (Tob 11,4: žluči oné ryby BiblOl, ~Lit, z žluči rybie ~Pad, žluč rybí ~Praž) ex felle piscis; jižť sem sám jako kuol od plotu ostal TkadlA 5a; et de septem a od sedmi MamKapR 16a (Ap 17,11: z těch sedmi jest BiblOl a ost.); abych ty vsi, kteréž jsem od Hluboké mocí držal, statečnýmu rytíři…, zase postoupil ArchČ 14,5 (1433) z hlubockého panství; já Kateřina Zárovská prodala sem…lán dědin od dědin svých k Hradiščku příslušejících ArchČ 26,295 (1458); sedm a 70 piščal, osm zlomkuov od piščal Půh 4,534 (1466); ║ Od toho města zlámavše všě diáblové modly PasMuzA 340 všechny modly z toho města, v tom městě ♦ kľúč ot čeho klíč od něčeho, k něčemu, otvírající n. zavírající něco: dán jiej [hvězdě spadlé s nebe] jest klíč od pekelné propasti BiblDrážď Ap 9,1 (tak i ost.) clavis putei abyssi; klíče ot mých pokladóv…vezmete GuallCtnostK 194 claves scrinii; klíče od města TovačA 18a; tu jest klíče od pokojí vzal a truhlice i komory odmýkal Půh 6,139 (1481)

5. [o oboru činnosti u pojmenování pracovníka, úředníka] od něčeho, obstarávavající něco: rusticus ot rolé vel oráč VýklKruml 195a (HierPaul 7); prosil sem…Mikuláše Nosa…, úředníka od desk zemských ArchČ 18,347 (1467) při zemských deskách; poslal sem dva súsedy…ku panu pergmistrovi, žádaje, aby dva z pánuov svých od ouřadu svého ke mně vyslal ArchČ 18,363 (1490)