1. co/koho (kde) učinit posvátným, tj. uctívaným a oslavovaným: že ten sedmý den sám pán buoh oſvietil̇a jeho požehnal, protož jest i má býti od lidí najviece veleben HusVýklB 49b posvětil; avšak móž [Bůh] v nás sě oſuietiti, to jest v nás svat myšlen býti, jmenován i potvrzen HusVýklB 124b; udatným jeho [Hunyadiho] účinkóm také nepřátelé divíchu se a život i smrt potomkové jeho oſwieti SilvKron 102a posteritas consecrabit; Dominum autem Ihesum Ghristum sanctificate (oſwiette gl.) in cordibus vestris Káz UK I F 31,45a; ║ že sě buoh rozhněval na Mojžieše a Árona pro nevěru jich, aby oſwietiely (m. oſwietily) jeho před syny israhelskými JakBetl 110b aby vydali svědectví o jeho svatosti. – Srov. osvětiti sě 1

2. relig. koho/co (čím, skrze koho, skrze co, v čem) posvětit, učinit svatým, tj. Bohu blízkým n. milým (vyvoleným, kultovně n. mravně čistým), přivést do stavu svatosti (něčím, prostřednictvím někoho): Oſwiet [Bože] je [učedníky] v pravdě EvOl 273a (J 17,17: BiblDrážď, ~Ol, posvěť EvZimn, BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž, prosvěť EvBeneš) sanctifica; oſwiecen jest muž nekřesťan skrzě ženu křesťanku BiblDrážď 1 C 7,14 (~Ol, ~Lit, svat učiněn ~Pad, k vieře přiveden ~Praž) sancificatus est; Ježíš aby oſwietyl skrzě krev svú lid BiblDrážď Hb 13,12 (aby posvětil EvOl a ost.) ut sanctificaret; co je buoh oſwietil, ty neřiekaj, by bylo obecné ComestK 257b purificavit; požehnati a oſſwyetyty rač [Bože] tuto korúhev ŘádKorA 54b sanctificare; jenžto s [Bože] učinil otcě zvolené a oſwietil s je BiblOl 2 Mach 1,25 (posvětil si je ~MuzSZ, ~Lit, ~Praž, posvětil si jich ~Pad) sanctificasti eos; Hyezer…onť jest otlúčen nebo onť jest oſwiecen VýklHebrL 205a est sanctificatus; neviete, že chrám boží jste vy? Ten chrám oſvietil jest Šalomún, Kristus sám, najprvé na kříži, rozpav svoji rucě HusPostH 191b (v obraze); ó sladké kopie, dei latus boží bok replevit naplnil tě, t. oſwietil, sanguine krví HymnUKA 53b; v niež [krvi Kristově] jsta [dva křesťané] spolu oſwiecena ChelčSíť 134a; ║ učisť [Zikmunde] to nečisté plémě, vyžeň pryč z křesťanské země ty nešlechetné husy, ješto držie bludné kusy, osvěť zasě cierkev svatú VýbMat 2,251 (Žaloby na husity) navrať k původní svatosti

3. relig. koho/co (komu [Bohu]) zasvětit, věnovat, určit: consecro…, id est deo dare, simul sacrare Woſwietiti, bohu oddati VodňLact aa4a; ║ aby… ten klášter ráčil [papež] oſwietiti sám TristB 197a (~S) vysvětit ♦ osvětiti sobě relig. [o Bohu] koho/co (v čem) zasvětit si, vyhradit si, určit pro sebe (něčím posvátným): jedno samcě proto chtěl [Bůh] oſwietiti sobě ComestC 62a sanctificari; s tú [chotí, tj. církví] se jest oddal [Kristus] a oſwietil ji sobě v krvi své ChelčPost 249a; vydal [Kristus] se samého za ni [církev], aby ji oſwietil sobě slavnú, … aby byla svatá a nepoškvrněná KorMan 55b