1. koho/co (kým, čím, na kom, na čem, v kom, v čem, skrzě co) proslavit, učinit slavným (proslulým) někoho n. něco, dodat slávy někomu n. něčemu (prostřednictvím někoho n. něčeho, zvl. nějakým činem); [boha] zvětšit slávu někoho: oſlaw mě ty, otče, slavením, ješto sem měl v tobě EvRajhr 115a (J 17,5: ~Zimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, oſlawizz EvOl, BiblPraž, ozrač ~Drážď, ~Ol, očisti EvVíd) clarifica; jako róžu prostřěd lúky postavi, takež bóh Českú zeḿu Přěmyslem oſlawy DalC 89,4 gekleit hat; nemoc tato nenie k smrti, ale pro chválu boží, aby oſlawen byl syn boží skrzě ni EvZimn 17a (J 11,4: ~Ol, BiblDrážď, EvBeneš, BiblOl, ~Pad, ~Praž, pochválen EvVíd, chválen ~Rajhr, BiblLit) ut glorificetur; v tobě [Izraeli] oſlawen budu [Hospodin] BiblDrážď Is 49,3 (Pror, BiblOl, ~Lit, ~Praž, chválen EvOl, svelíčěn BiblPad) in te gloriabor; oſlawent budu [Bůh] na Faraónovi i na vší jeho vojště BiblCard Ex 14,4 (~Ol, ~Lit, ~Pad, z Faraóna ~Praž) glorificabor in Pharaone proslavím se vítězstvím nad Faraónem; aby byl [Hospodin] oſlawen v svých svatých BiblOl 2 Th 1,10 (~Lit, k oslavení ~Drážď, aby byl chválen ~Pad, zveleben ~Praž) cum venerit glorificari; aby bylo oſlaueno jméno pána našeho Jezukrista v vás BiblLit 2 Th 1,12 (~Pad, ozračeno ~Ol, aby jasno i slavno bylo ~Drážď, aby jasně oznámeno bylo ~Praž) ut clarificetur; pečovati bude oſlawiti syny své i oſlawi BřezSnářM 54a studium habebit clarificandi… clarificabit; jméno tvé [Panny Marie] slavně oſlawim PasKal I8a (ohláši ~MuzA, ~KlemA, pod. ~Tisk)

2. relig. [o Bohu] koho/co (čím [boží milostí ap.]) vyvýšit, učinit význačným, povznést ke slávé; [den] posvětit: vyprosťu jej [zarmouceného] a oſlawyu jej ŽaltKlem 90,15 (tak a pod. i ost., poslav́u ŽaltWittb) glorificabo; že sem já sluha… nalezl milost před tvým obličejem a oſlawil s milost i milosrdie tvé se mnú BiblCard Gn 19,19 (zvelebil si ~Pad, ~Praž, sveličil si ~Ol) magnificasti; nebesať jsú otvořena i ta bydla oſlawena LegKatMenB 415; takým jeho [krále] požehnáním oſlaw, aby Davidova požehnánie… držal žezlo ŘádKorA 41b glorifica; z našie pokory budem oſlaueny BiblOl Jdt 8,17 (abychom oſlaweni byli ~Lit, abychme sě chlubili ~Pad, abychom byli potěšeni ~Praž) ut…gloriemur; což spolu trpíme, abychme spolu i oſlaueni byli BiblLit R 8,17 (~Pad, ~Praž, osvěceni ~Drážď) ut et conglorificemur; jsú milostí boží oſlaweny ty nevinné dietky ŠtítSvátA 34a; čímž viece bratřie Jozefa sú nenáviděli a tupili, tiem viece bóh ho oſlawil a povýšil JakBetl 94a; jak slavný dies den hec ten quam kterýž illustravit oſlawila gracia milost HymnUKA 96a

3. koho/co (v čem [důstojném]) poctít, zahrnout poctami někoho n. něco, prokázat poctu někomu n. něčemu: nepřietelé zajisté boží inhed oſlaweny budú i povýšeni ŽaltKlem 36,20 (BiblOl, počščeni ŽaltWittb a ost., ve cti pozdviženi budú BiblPraž) ut honorificati fuerint; s námi choditi budeš [Hospodine], abychom oſlaweni byli ode všech lidí BiblCard Ex 33,16 (~Ol, ~Lit, ~Pad, velebeni ~Praž) ut glorificemur; neb si oſlauil mú duši dnes BiblOl Jdt 12,18 (je…zvelebena ~Lit, ~Pad, ~Praž) magnificata est povznesl; král… najmilejšieho sluhu oſlawi BřezSnářM 75a clarificabit; ač jest velmi oſlawená moc světská od mnohých u víře Kristově ChelčLid 81b; ješto [hříšníci] jsú oſlaweni na světě v úřadech apoštolských ChelčPost 157a; ║ nebť sú tvú [nevěsty] ctnost oſlawili, tě nad jiné pochválili BawArn 331 oslavili

4. co/koho (čím, s čím [krásným, vznešeným]) ozdobit něco n. někoho, dodat lesku něčemu n. někomu: aby… opravil [lepší] mú řeč rýmem krásným a oslawyl hlasem jasným DalC předml. 56 (oblepšil ~Cr); král klášter bohatý postavi a krású přeneslýchanú oſlawi TristS 220a; spuosoba múdrosti světla plná oſlawila jest toliko tvář Mojžíšovu Čtver 52b glorificavit ozářila; dobrého oſlawiſs [Kriste] nad jasnost krásy slunce KancVyš 7b; glorificare ozdobiti neb oſlawity SlovVeleš 99a; bohové z vysokosti krále s stkvělú korunu oſlawili jsú ŽídSpráv 25; ║ nalez kroniku u kněze starého v Boleslavi, ta všecky jiné oſlawy DalC předml. 28 (v rýmu) uber die andern…allerwirdigste ist předčila svou hodnotou (?)

5. relig. koho [Krista, světce ap.] (kde [v nebeském království]) oslavit nebeskou slávou, oblahoslavit; [člověka] obdařit věčnou slávou někoho, dát podíl na boží slávě někomu: když oſlawen jest Jesus EvRajhr 116a (J 12,16: var. v. oblahoslaviti) glorificatus est; nebo ješče duch svatý nebieše dán, že Ježíš ješče nebieše oſlawen BiblDrážď J 7,39 (tak i ost.) nondum erat glorificatus; aby v království nebeském věčně byl oſlawen [mnich] za úsilé na tomto světě OtcB 49a; od něhož [Krista] všichni vyvolení, vstanúc z mrtvých, budu oſlaueṅi každý v svém řádu HusVýklB 22b; tak dáno ot papeže,… aby… byli hřiechóv všech zbaveni [křižáci] a zemrúce oſlaweṅi Budyš 21a

6. relig. co [tělo, duši zemřelého] vzkříšením uzpůsobit k životu ve věčném království božím, učinit rajsky dokonalým: ale tako jest vzkřiešeno [Kristovo tělo], jakož ovšem ozlaueno, téže na nebe zpodviženo ModlKunhA 82; když jest navrácena [duše Kristova] tělu, aby nebyla bez těla oſlawena ComestC 340b ne… glorificaretur; skrzeň [Krista] všecko oſlaweno ŠtítSvátA 216b; když tělo v den súdný bude oſlaweno i s duší GestaB 103b werden… in chlarhait geewigt

7. relig. koho svatořečit, prohlásit za svatého: po její [Alžbětině] smrti papež… oſlawyl ji a pozdvihl ŠtítAlžb 494b; beare oſlawiti SlovKlem 8a

8. relig. co [chrám] komu [světci] zasvětit: prvý kostel v Hradci postavi [Bořivoj], svatému Klimentu jej oſlawy DalC 23,30 (~L) kirche wart geweyhet in Sent Clemens ere; svatému Apolinarišovi jej [kostel] oſlawi DalV 63,40 (~L) liz er wihin und meren