1. co (čím, ojed. v čem) vylepšit, upravit do náležitého stavu něco, dodat něčemu náležitou vlastnost (podobu, chuť ap.); [pokrm] čím [solí, kořením ap.] ochutit, zvl. okořenit: pakli sól zmiše, čím bude oſdobeno? BiblDrážď L 14,34 (~Ol, ~Lit, ~Pad, čím bude soleno ~Praž) in quo condietur; móž li sě jiesti neslané, ješto nenie solí ozdobené? BiblOl Job 6,6 (nenie solí ozdobeno ~Lit, ~Pad, nenie solí osoleno ~Praž) non est sale conditum; pakli bude suol bláznivá, čím to ozdobite? BiblLit Mc 9,49 (~Praž, v čem ji ozdobite ~Pad, čím jie polepšíš ~Drážď, pod. ~Ol) in quo illud condietis; condire ozdobiti solí, kořením vel jinú věci SlovOstřS 127; ač…býti zarovnána nemuož [tvář], avšak móž býti ozdobena LékFrantA 44b; ozdobili [panny] lampy své BiblPraž Mt 25,7 (var. v. okrásiti 2) ornaverunt; ║ v tu truhlu mrchu vložie, drahú vóní ozdobiecz CestMil 33b conditum nabalzamujíce; kteřížto tehdy s týmž řečníkem svědky ozdobiecze, obyčej vynášenie svědecstvie na nemalé pravdy bezprávie nalezli sú PrávHorS 171b cum ipso advocato testes subordinando uvedše výpověď svědků v dokonalý soulad

2. co/koho (čím [ozdobným], ojed. v co, jak) ozdobit, okrášlit něco n. někoho, dodat krásnějšího vzhledu něčemu n. někomu; [příbytek] vyzdobit: prsteny ozdob ručici Vít 28b; ten [kámen] s předu v ciesařově koruně jest vsazen a převelmi čistě ozdoben BawArn 4087; takež ji [Ester] jako služebnice jejie ozdobil krásným rúchem BiblLit Est 2,9 (aby i ji…krásně ozdobil ~Praž, okrášlil jest a ozdobil ~Pad, oděl v dobré rúcho ~Ol) ut…ornaret; jakož prsten ruku ozdobuje, tak ten dar boží… oſdobij všecky skutky dobré jeho [člověka] ŠtítSvátA 51a; oſdobije [dům] potrúšiec kvietím ŠtítSvátA 75a adornantur; venustare ozdobiti SlovOstřS 152; zvláště kněžie ozdobeni byli drahými věcmi i chrám AktaBratr 1,192b; pilností svú ozdobi nedokonalú věc BiblPraž Sir 38,31 (var. v. okrásiti 1) ornabit in perfectionem; město pěkně stavením a dlažením ozdobeno jest CJM 4/2,326 (1494); ║ býlím, hovady i lidmi jsúc oſdobena [země] Čtver 56b decorata vybavena

3. koho/co (čím [důstojným n. šlechetným], v čem, jak) ozdobit, povznést někoho n. něco, dodat důstojnosti (lesku) někomu n. něčemu; [vlastností] obdařit, nadat; [ctí] poctít: tak ho [hocha] byl ozdobil bóh, že byl dóstojen, aby… ComestC 55a venustaverat; snad jest proto ozdoben [den, tj. sobota] ve dvém, neb v něm neslušie krmě dělati ani…jíti ComestC 106a privilegiatum est; cti, krásy i tvé čistoty nemóž žádný vypsati, jimiž s ty ozdobena PísDorA 7; jimišto [ctnostmi] lidský rozum oſdoben jsa SenCtnost 259a comptus; dobře tiem [péčí o nemocné] své vdovstvo ozdobyla [Alžběta] ŠtítKlem 50b; třetie [světlo duchovní] vše oſdobij, útěchu učiní ŠtítSvátA 224a; slavnost mladých oplzstvem podlé svého obyčěje… ozdobychu ŠtítBarlB 187 (expr. iron.); <s> řádu kněžského a s jiných duostojenstvl, jimiž jest byl ozdoben, ssadiv [koncil Husa] MladHusF 119a quo exornatus fuit; mě [Korunu českou]… čestnými nravy ozdobil [Karel IV.] Budyš 1b erudivit; musí ta viera býti skutky ozdobena RokJanB 8b; město naše [královské]… mnohými milostmi, dary, privilejími, právy a svobodami jest obdarováno a ozdobeno od najjasnějších předkuov našich ListářPlz 2,216 (1481)

4. expr. co [nesprávné jednání] přikrášlit, podat v přijatelnější podobě: chtíce tiem [klamem] řeč svú podobněji ozdobiti TkadlB 111b; ta srdce bývají ozdobena, aby nemohla seznána býti, že by byla od ďábla JakZjev 118a; při křivú umieš ozdobiti ArchČ 4,143 (1467); ║ aby lží posvátnú jsúce ozdobeni a oslepeni [lidé], na věky pravdy nemohli poznati ChelčPost 228a oklamáni, obalamuceni

5. [o osobě] co [rod, víru ap.] stát se ozdobou něčeho, povznést (svou zásluhou) něco: nečiniec [sluhové] ijedné lsti, ale ve všem ukazujíc vieru dobrú, aby ve všem ozdobyly svú křesťanskú vieru ŠtítSvátA 103b (srov. Tt 2,10) ut doctrinam… ornent; bude se kati a sjati budú s něho hřieši…a svú vieru ozdobi BřezSnářM 47b; přídě ku pokání a duom svuoj ozdobi BřezSnářM 53b; neb chudý rod svój ozdobi, když sobě zbožie naplodí AlbnCtnostA 120b