olaskoměti, -ěju, -ie pf.; k laskomina
[o zubech působením něčeho kyselého] strnout, začít trnout: obstupescent olaſkomiegi VýklKruml 130a (Sir 30,10: nezlaskominějí zubové tvoji BiblPad, zlaskomějí ~Praž, nebudú laskominy zubóm tvým ~Ol, ~Lit); obstupescent, vulgaris habet ztrnú vel olaſkomiegi VýklKruml 163b (Jr 31,30: zlaskominějí zubové jeho BiblPad, laskominy budú mieti Pror, BiblOl, ~Praž, ztrnú ~Lit)