oháňka, ohánka, -y f.; k oháněti (sě)
pomůcka k odhánění hmyzu, oháňka (arch.), popř. vějíř: flabellum oháňka KlarGlosB 2014 (De utensilibus; oháněčka ~A); pakli [vypudí komáry] pernatú ohanku BřezSnářM 170a; muscarium Ohanka SlovOstřS 95; pro flabello za ohanku, za machadlo MamKapR 33b (Pror. 2 ad Job: za oháněčku ProlBiblL, ~K); kdež se to tré [tj. biskupové, mistři, „zákonníci“] nepodaří,…již sú pravá wohanka Antikristova těla RokLukA 424a (v obraze); když zdaleka na ně [větvoví palmy] hledí, zdá se jako wohanka CestKabK 22a; dána jemu [uvázanému na věži] v ruku ohánka na posměch, aby jí kule a kamení z děl vystřelené jako múchy zaháněl SilvKron 55a dato…flabello; flabrum ohanka aut flabellum SlovKlem 46b; ║ úd žilnavý…slóveť přiepona a držíť miesto kožné ohanky v tom diele LékSalM 784 corii flabelli koženého měchu (?). – Srov. oháněčka, ohanidlo
Šlo o „vějadlo plátěné, pergamenové, ze pštrosích nebo pávích per“ (OSN 9,280). – Za lat. flabellum stč. též větrník