|
|
|
ohaviti, -v́u, -ví pf. (ipf. ohavovati), pozd. též ipf. (pf. zohaviti); k hava 1. co [hmotného], koho (čím) zošklivit, učinit odporným, hnusícím se; co znechutit: najslazší krmi ohawi, když se péče v srdci staví BawEzop 705 (v rýmu); vlastní chválu se ohawis, prostřed haňby jí se stavíš BawEzop 1712 (v rýmu); [mravenec k mouše:] svým dotknutím vše ohawis BawEzop 1765 (v rýmu); ebriosus cum absorbet požierá vinum, absorbetur a vino, abhominabitur a Deo ohawen bývá HusBetl 2,8 zprotiví se; abhominare ohawiti SlovKlem 6a; jehož [Krista] židé někdy uplváním ohawyly Modl Strahov DGV 3,147a sputis inquinaverunt pokáleli (?) 2. koho/co (čím [mečem, ranou ap.]) zohavit, zohyzdit; [mučeného] zmrzačit: jakúž by ohawil poškvrnú, takúž trpěti přinucen bude BiblCard Lv 24,20 (~Ol, ~Lit, kterakú by poškvrnu učinil ~Pad) qualem inflixerit maculam; svým dobrým mečem jej ohawi [Arnošt komorníka] BawArn 3336; sluhu svého malátstvím ohawil [Elizeus] BřezSvět 58a; pakli by toho měštěnína ohavnú ranú zseka kterak ohawil PrávPražA 262; když by tvé tělo ohawil RokJanB 64a znetvořit; jednoho do vězenie vsaditi,…jiného ohawiti a některého i odpraviti KorMan 61b; nemá [pachatel]…na údech tělesných ohawen <býti>PrávJihlA 101a 3. koho/co (čím [ohavným]) zhanobit, potupit, zneuctít: blaženi budete, …když odlúčí vás a ohawy EvOl 322b (L 6,22: ohyzdie BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, zhyzdie ~Praž, zkusie EvVíd, vyporúhají ~Beneš) exprobraverint; zdali nebude poškvrňena a ohawena žena ta [propuštěná] BiblDrážď Jr 3,1 (Pror, BiblOl, ohavná ~Lit, ~Praž, nezprzněna ~Pad) numquid non polluta et contaminata erit; malá zlá věc velmi veliký stav ohawi PasMuzA 154 dehonestat; bratr sestru svú…násilím jest ohawil BelA 170b; zrušiž, Pane, jich [protivníků] stolice a jich slávy ohaw líce Budyš 25b naplň zahanbením; mé poctivosti slušnost poškvrněnými usty i písmy ohawiti nepřestáváš Budyš 10a contaminare špinit, tupit; hlava bez koruny ohawena jest PasKal H19a; dóvtipův svých…aby viklefskú bláznivostí neohawili [Hus a Jeroným] SilvKron 43a ne foedarent; ohawil si postel jeho [otcovu] BiblPraž Gn 49,4 (poškvrnil ~Card a ost.) maculasti 4. eccl. co [posvátného] znesvětit něco, zneuctít posvátnost něčeho: poškvrnile sta svatyni mú toho dne a soboty mé ohawile BiblDrážď Ez 23,38 (~Ol, ~Praž, ohawiele MamVíd, porušile sta BiblPad) profanaverunt; neb jest ohawil Judas posvěcenie božie BiblOl Mal 2,11 (~Lit, poškvrnil jest ~Pad, pod. ~Praž) contaminavit. – Srov. neučstiti 2 Srov. ohyzditi Ad 1: za lat. abominari stč. též nenáviděti. – Ad 3: za lat. exprobrare stč. též porúhati se Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
ohaviti, -v’u, -víš dok. (co čím) zošklivit, učinit odporným, znechutit; (koho, co čím) zohavit, zohyzdit, zmrzačit; zneuctít, zhanobit; znesvětit něco; — ohaviti sě (čím) zošklivit se, učinit se odporným Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ohaviti nedok. = przniti; rozsekávati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|