1. co [kůži] s čeho sdíráním kolem dokola odstranit s povrchu něčeho; [se zvířete] stáhnout; [s části těla] odřít, sedřít: odruce kuoži s oběti BiblCard Lv 1,6 (~Ol, ~Lit, MamVíd, strhnúce BiblPad, sedra ~Praž) detracta pelle; jich [sedmi bratří] kóži s hlavy odrziely AlbRájB 34b (sedřeli ~A); ║ vezmi psa…a odrzyz [lékař] to maso všecko LékFrantA 66b (~Křišť, pod. ~FrantC) odděl od kosti

2. koho, co [zvíře n. část těla] sdíráním zbavit kůže někoho n. něco, sedřít kůži s někoho n. něčeho; [člověka] odřít z kůže: glubere, cutem detrahere odreti GlosMV 134; aby potom vyvedúc [vězně], živy odrucz, užhli PasMuzA 40 vivos excoriatos; Bartoloměj byl odrzyen, Petr apoštol ukřižován ZrcSpasK 94; súdci jednoho nepravého kázal odrzieti GuallCtnostK 206 excoriari; ruka pravá buď jemu [hajnému] odrziena MajCarA 62 excoriationis manus; uterque [lupus]…excoriatus neb vlka s vlkem odru GlosLekcUKB 14a; odra zajiec, pak tu kuoži omaž v tu krev LékFrantA 88a stáhnuv; aby otec muoj upálen byl, matka má odrziena HilPřijA 135; ║ glubere lúpiti, odrzieti SlovKlem 15a oloupat

3. co řezáním n. stříháním zbavit nějaké povrchové části: beránek odrzen a Kristus oblúpen HusVýklB 111b (~B); kosti jejie [kočky] všecky odrzy LékFrantA 66a (~Křišť, ať sú odřené ~FrantC); neb snadno jest odrzieti je [prosté lidi] jako lípu ChelčLid 99b odřít

4. expr. koho odřít, obrat, oloupit: kniežata kněžská…usilováchu lid odrzyety LyraMat 133a excoriare; bychom to vše navrátili, co sme kdy koho odrzely z jeho těžké roboty svým oklamáním a dráním WaldhPost 121a; aby ho [raněného člověka] uléčil, ne aby ho odřel, obloupil HusPostTN 102b; chtě [soudce] někoho odřieti, položí naň šacuňky, jakéž chce ChelčSíť 75b; expoliare oblúpiti aut odrzieti SlovKlem 13b; ║ hledajíce [knězi], kterak by zboží odrzieli s nich ChelčLid 94b vydřeli na nich