odrpa, -y m.; k odrbati (?)
expr. šibeničník, lotr (poznamenaný jizvami po sdírání kůže při mučení): paták plantinus, usták oricus, odrpa sequernus KlarGlosA 327 (De monstrosis hominibus). – Srov. odrbati 1, odřec
O kvalifikaci zločince podle vytrpěného mučení v. I. Němec, LF 100, 1977, 32. Základ odrp- (srov. sch. odrpanac, odrpan čovjek „zerlumpter Mensch“ Rječnik JA 8,669) ani drp- v stč. jinak nedoložen