koho (na čem, na co, v co [o končetině]) ochromit, zchromit, učinit chromým, zmrzačit (na čem), zraněním učinit nezpůsobilým pohybovat některou končetinou: qui [Miloslaus] obvians sibi in via pacis i ohromil eum in sinistramanu in tribus digitis DeskyZem Dv6 (1318); ktožť urazí koho neb ochromi, s tolik jej zabil, jelikož umrtvil v něm života jeho ŠtítMuz 144a; ohromen (m. ochromen) jest [Jakub] od anděla, že potom klécal BřezSvět 18a; když syn otcě neb bratr bratra zabie neb hanebně ochromi DubA 12b; subnervare ochromiti SlovOstřS 149; mutulare oněmiti vel ochromiti SlovOstřS 140; jestliže by kdo koho bil, ranil, ochromil nebo zabil ŽižkaŘád 31a; za každú chromotu ten, ktož by…měštěnína ochromil, jmá dáti sto grošuov PrávPražA 261; kteréhokoli hřiešníka zabil by neb zahubil nebo na údech ochromil ArchČ 3,407 (1433); že jsem jemu koně puoščel a ten mi jest ochromil Půh 3,572 (1437); ničímž nebiti ji [ženu], čím by ji měl wochromiti ŽídSpráv 70; demutilare ochromiti SlovKlem lib; enervare ochromiti SlovKlem 13a; když by pastucha nemohl svědkóv za které umrtvené dobytče aneb ochromene mieti PrávSasE 66a na zmrzačení dobytčete; v ruku bude ochromen PrávSasA 133b wert gelempt; pakli by na úd byl ochromen neb těžce raněn PrávJihlA 20b. – Srov. obramiti 1,2