Jak citovat Jak hledat
Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ)
Staročeský slovník (StčS)
J. Gebauer, Slovník staročeský (GbSlov)
Malý staročeský slovník (MSS)
F. Šimek, Slovníček staré češtiny (ŠimekSlov)
Index Slovníku staročeských osobních jmen Jana Svobody (IndexSvob)
obručenník, -a m.; k obručiti, obručenie
jur. ručitel, kdo za někoho n. za něco ručí: tigrator obručník, dic inbrigator obruczennik KlarGlosM 2706. – Srov. obručník²
Srov. též oprávcě, rukojmě, správcě
Připomínky