|
|
|
obořiti, -řu, -ří pf. (ipf. bořiti); srov. rozbořiti, stsl. oriti 1. co [postaveného z drobného n. drobivého materiálu] rozbořit, zbořit, zbourat; [město] obrátit v trosky, rozvrátit: Oborzte chrám tento EvVíd 11b (J 2,19: rozbořte BiblDrážď, ~Ol, zbořte ~Pad, zrušte EvZimn, BiblLit, ~Praž, rozrušte EvOl, rušte ~Beneš) solvite; aby hniezda vietr neoborzyl AlxV 877; káza pec oborzyty DalC 45,22 (rozbořiti ~Cr, rozbiti ~V) nider brecht!; jenž [Bůh] bez býkóv a bez prakóv…oborzyl jest Jerich město BiblDrážď 2 Mach 12,15 (~Ol, ~Lit, ~Pad, zkazil ~Praž) praecipitavit; tento boží chrám až do země oborzy BiblDrážď 2 Mach 14,33 (pod. ~Ol, ~Lit, na srovnánie přivedu ~Pad, srovnám s zemí ~Praž) in planitiem deducam; oborzil jest [král Aza] jeskyni jeho [boha Priapa] BiblCard 3 Rg 15,13 (~Ol, pod. ~Lit, zbořil jest chrám ten aneb peleši ~Praž, podvrátil jest ~Pad) subvertit; všě šibenicě a žalářě oborzyti kázal [sv. Václav] KarVáclA 517 destruens; podvrátil sem [věž] a oborzil sem na zemi KarŽivA 386 in terram deieci; jako by, oborzywſſe zed…, řítili sě na mě BiblOl Job 30,14 (~Lit, probořenú zdí ~Pad, prolomenú zdí ~Praž) rupto muro; duom oborziwſſe BiblOl 2 Esd 6,16 (tak i ost.) demolientes; oborziwſſie věžě i zdi TrojA 24b depositis moeniis; město z kořen oborziti TrojK 152b (vybořiti ~A) evertere funditus; potom sú Němci…chtěli Betlém oboṙiti HusPostH 54b; kamna obořili, krb rozbili ListářRožmb 2,322 (1444); že by na nás domy převraceli a oborzili a zbili by nás RokLukA 58b; Žižka… tři posádky tu noc obořil LetKřižA 58 ed.; klášter…jest obořen BřezKron 35 est dirutum; anebo jemu oborzye duom PrávŠvábA 110b slahe…nider; chtěli by, abych jej [vyhořelý krám] obořil ArchČ 14,244 (1475) strhl; v tom jest hrom udeřil na ponebie svrchnie, kteréž spadlo na dolejšie…a obořilo je ArchČ 10,99 (1500) probořilo; ║ smrt naposledy všecko tělo oborzi a v prach je dovede ŠtítPař 41b zbortí, sklátí; Izaiáš die: Aby aspoň nebesa oborzil [Bůh] a sstúpil VýklŠal 137a (Is 64,1 utinam dirumperes caelos: prolomil BiblDrážď a ost.) prolomil, otevřel 2. co [stojícího] skácet, povalit: oborzte tuto diáblovu modlu PasMuzA 238 confringite; všeckny modly diábelské oborzyſs OtcA 111a subrues; počna nětco k tomu [k dobrému] se chýliti, opět jinú stranú to oborzi ChelčKap 214b (v obraze); ║ jestli by [při souboji] jeden druhého oborzil Žilin 134a (jestli že jeden padne PrávSasA 151a) povalil, skolil 3. koho, co [abstraktního] zničit, zahubit: Judith…krású svého obličeje oborzila jest jeho [Holoferna] BiblOl Jdt 16,8 (rozbořila jest ~Card, ~Lit, zrušila ~Pad, zahubila ~Praž) dissolvit; ten cíl [tj. přehrada mezi zatracenými a vykoupenými]…oboṙen nemóž býti, nemóž jím hnuto býti, aniž móž kto zkaziti HusPostH 114b likvidován; roditi se…z ducha svatého v nový život jest oborziti starý život ChelčPost 163b; přikázanie, ješto by v něm [v člověku] svět s jeho žádostmi oborzila ChelčPař 161a; pakli s [žide] vinen,…aby tě oborzylo všelikteraké piesmo…A jestli tvá božba nenie čistá a spravedlivá, aby tě oborzylo Adonaj a jeho mocné bostvie Žilin 143b daz dich velle poraz tě; ║ tak mohú [neuvážené řeči] někdy člověka oborziti a na zlé dovésti, že nesnadně opraví ŠtítPař 113a zkazit; těmi činy odpornými již jest ovšem Krista Ježíše zrušil [Antikrist] i oborzil v jeho pravdě ChelčKap 231a popřel 4. koho čím [o nežádoucím hnutí mysli] uvalit, uvést do něčeho: malá nelibost oborzij je [pyšné] hněvem ukrutným, malá pochvala zapojí srdce jich ChelčPost 232b. – Srov. obořiti sě 4 5. co v koho vrhnout se, vyrazit s něčím proti někomu: v nepřátely kóň oborzy [Neguzar] AlxV 1716 equo se obiecit; Svobodenstvie…přihna tam na svém oři, tuž hnet v Skúpost mlat oboṙi BawEzop 156. – Srov. obořiti sě 7 Ad 1: za lat. subvertere stč. též přěvrátiti, vyvrátiti; za destruere též zahladiti. – Ad 3: za lat. dissolvere stč. též zhubiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
obořiti, -řu, -říš dok. rozbořit, pobořit, zbourat; skácet, povalit, strhnout; vrhnout se: v nepřátely kóň oboři obořil se, vrhl se s koněm na nepřátele; zničit, zahubit; (koho čím) uvalit, uvést do něčeho: malá nelibost oboří je hněvem ukrutným; — obořiti sě zbořit se, sesout se; skácet se; (v co, čím) upadnout do něčeho, propadnout čemu; vrhnout se, zaútočit, zamířit; (proti komu) srotit se, shluknout se; (na koho) dolehnout, zachvátit někoho; obořit se, osopit se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obořiti dok. = zbořiti, skáceti, vyvrátiti; — rozčiliti; — obořiti sě = zbořiti se, padnouti; — vrhnouti se Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|