oborník | StčS |

oborník, -a m.; k obora

1. oborník, osoba pečující o oboru (srov. „obora“ 3): Marta Kumánová…svědčila, že byli kúpili dvuor v Ovenci vedle oborníka nebožčík oborník Vaněk Pečeně a Duchek Kumán, muž muoj ArchČ 9,520 (1490)

2. jm. osob.: Procopio dicto Obornik ArchČ 28,673 (1421)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2019, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2019, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2019, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 12 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.9
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.