obořenina, -y f.; k obořiti
obořeniny pl. trosky, sutiny, rozvaliny, zříceniny: súditi bude [Hospodin] v národech, naplní (-ll- rkp) oborzenyni, střěse hlavy v zemi mnohých ŽaltKap 109,6 (padeniny ~Pod, spadenie ~Wittb, vypadenie ~Klem, úpadky BiblOl, pády ~Lit, ~Pad, ~Praž) implebit ruinas (kalk) navrší trosky; ruinas oborzenyni VýklKruml 154b (Is 61,4: zbořenie staré vzdvihnú BiblDrážď, ~Ol, pod. ~Lit, ~Praž, pády ~Pad); ruinosa oborzenyni VýklKruml 183a (Ez 36,10: var. v. obořenie 3); ruinis oborzeninami vel pády, podvrácením VýklKruml 196b (Am 6,12: zbořeninami BiblPraž, zbořeními ~Drážď, ~Ol, ~Lit, pády ~Pad). – Srov. obořenie 3