obměkčiti | StčS | MSS |

obměkčiti, -ču, -čí pf. (ipf. obměkčovati, měkčiti); k měkký

1. co [tvrdého] změkčit, učinit měkkým; [kámen] obměkčit; [něco ztvrdlého] rozpustit: snadnějie by tvrdý kámen obmiekczil PasMuzA 142 (~Tisk, ~Kal, odměkčil ~KlemA) possunt saxa molliri; když uschne [lep], nižádnú věcí nemóž býti obmiekczen BřezSvět 5b; což jest v něm [v žaludku] tvrdého, to obmiekczi [broskve] LékVodň 262b; pochlebník olejem pochlebenstvie ho [zbožného člověka] pomaže a diáblu ho obmiekċi HusVýklB 103b (v obraze); aby ssedlost tu obmiekczil i rozpustil LékSalM 315; obmiekcz sraženú [lebku] olejem ruoženým LékSalM 426 mollifica; jako v moždíři dobře tvrdé věci obmiekczeny bývají RokPostB 605; skála bez vláhy aby obmiekczena byla k svému napravení KorMan 37a (fig.); ║ také kost lopatky plecné a klúbu bedrnieho odlúčeny bývají, obmiekczeny, zatočeny, ale nikdy vyvinuty LékSalM 683 mollificantur rozdrceny (srov. obměkčenie 3); tělo Antikrista…zákonem Ježíšovým… nemuož roztrženo a obměkčeno býti KalLuc 21 (fig.) rozmělněno

2. med. co [zduřelou tkáň] změkčit, zvláčnit, učinit měkčím urychlením zánětu (zhnisání): neštovice a nežity vnitř obmiekczi [barvínek] a vyžene LékVodň 260a; obmiekcz miesto mazáním LékRhaz 138; obmiekczy [lék] tvrdost LékSalM 335 solvit duritiem; posil miesta okolo rány…a obmiekcie vyhnoj LékSalM 497 mollifica et mundifica

3. co [zatvrzelé srdce, mysl ap.], koho [setrvávajícího ve svém postoji] (čím [pokorou, prosbou ap.]) obměkčit, oblomit, učinit povolnějším, ústupnějším: což kolivěk činiechu [dívky], mužských srdcí neobmiekċichu DalL 15,44 (neuměkčiechu ~C) [nicht] irweichin; pána bychom obmiekcili a na něm vždy vyprosili BawArn 5705; Obmyekczy [Hospodine] mé tvrdé srdce přěsvatým… tvým rozvlažením ModlMil 32b; pohne [Hospodin] srdcem, obmyekczij je, ješto j dřéve tvrdé bylo a kamenné ŠtítSvátA 72a mollivit; srdce tvrdé a zstydlé horlivým milováním…bude obmiekċeno HusVýklB 63a; že by ukrutníka mysl radú svú mohl obmiekcziti BurleyMudrC 175a mitigare; delinitus obmiekczen sa MamMarchL 340b (2 Par 24,17: var. v. obměkčiti sě 3); jíž [pokorou] krále obmiekcžil [sluha] ChelčPost 259b; mysl svú tvrdú obmiekcziti ŽídSpráv 46; obmiekcżil jest David těmito řečmi služebníky své BiblPraž 1 Rg 24,8 (upokojil jest ~Card, ~Ol, ~Lit, přelomil jest ~Pad) confregit; ║ syna nenadějíc se [matka] obmyekcziti moci nepřehnutéj ústavnosti jeho Frant 9b emolliri posse zviklat pevnost jeho rozhodnutí; nikdy žádné dání ani darové…mně [ženě] mého srdce v takové lásce neobmiekczili sú, ani k své vuoli mě obrátiti mohli HynRozpr 125a takovou láskou neroznítili

4. co [srdce], koho k čemu, aby… [k žádoucí činnosti] pohnout, přimět: proč srdce krále Faraona chtěl [Bůh] zatvrditi a srdce Marie Magdaleny ku pokání obmiekcziti ZrcSpasK 4; muože li co býti, aby tento lid obmiekczilo, aby byl ohbit a povolen svému bohu RokPostK 209b; aby pán buoh srdce [krále] obmėkċil, aby se neprotivil Kristu AktaBratr 1,3b; lid krvavý, kterýžto ani…mláďátek kvílení k milosrdenství mohlo nakloniti a obměkčiti BřezKron 531 ad misericordiam inflectere

5. co [srdce] zemdlít, zbavit síly: buoh jest obmiekczil srdce mé BiblCard Job 23,16 (tak i ost.) mollivit. – Srov. obměkčiti sě 4

6. co [mysl, duši], koho uklidnit, upokojit; [boha obětí] usmířit: aby [sv. Antonín] …krále svými listy také utěšil a obmiekczil̇OtcB 205b (odměkčil ~E) ut…refrigeraret; obmiekċim [bohy] obětmi BiblLit 2 Par 28,23 (obměkčuji ~Card, ~Ol, ukrotím ~Pad, ukojím ~Praž) placabo hostiis; milost duši, kterúž navštieví [Bůh]…a obmyekczy ji Aug 77b; boha obmyekczy kadidlem KatoVít 80b (obměkčuj ~M) placa; aby zarmúcená mysl rytieře toho mohla obmiekċena býti Briz 303 ukonejšena; mulcere obmiekcziti, okrotiti SlovOstřS 140; permulcere obmiekcziti SlovOstřS 143

7. co [tvrdě doléhajícího] (čím [ulevujícím]) zmírnit, zmenšit, ztlumit: aby mohli [svatí mužové] obmiekczyti tvrdost zákona ComestK 259b relaxare; aby obmiekczila [žena] mužuov smutek nepodobný ComestS 162b ut mitigaret; aby ukojili a obmiekczyly [synové] bolest otce svého ComestK 44b ut lenirent; aby obmyekcżil hněv hospodinóv BiblOl Sir 48,10 (~Lit, ukrotil ~Pad, ~Praž) lenire iracundiam; nemóž li [hospodář] zbýti všie věci hněvu, ale obmyekczy jej a svým sluhám ukruten nebuď ŠtítKlem 54a (~Sáz, aspoň jej obmiekczi ~Vávra); tu spravedlnost muožem obmiekcziti BelB 7b temperare zeslabit; rabies mollita obmyekczena zteklivost nebo hněv GlosSed 30b; že s ty [Bože] ukrutnost zákona Starého prsmi Čtenie milostivého obmiekczil VýklŠal 19a temperare dignatus es; lentare znenáhliti, prázniti, obmiekcziti vel tišiti SlovOstřS 139

8. co [břišní útroby] (čím [projímavým]) uvolnit, vyprázdnit: život počistiti aneb obmiekcziti siropem LékFrantA 34b (~FrantC, ~Křišť); před každú lázní, před spáním, před obědem…aby břicho obmiekczil, točíž stolici měl LékMuz 137a

Ad 6: za lat. placare stč. též okojiti, upokojiti, utišiti; za mulcere též uměkčiti. – Ojediněle obměkčiti doloženo (VýklKruml) v platnosti obměkčiti(v. t.) patrně omylem

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obměkčiti, -ču, -číš dok. změkčit, učinit měkkým; obměkčit, oblomit, učinit povolnějším; pohnout, přimět; (srdce) zemdlít, zbavit síly: buóh jest obměkčil srdce mé; uklidnit; upokojit, usmířit; zmírnit, zmenšit, ztlumit; obměkčitizměkčit se, změknout; obměkčit se, oblomit se, stát se povolnějším; zemdlít, ochabnout; uklidnit se, upokojit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).