obinovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. obinúti sě)
čeho vyhýbat se něčemu, stranit se něčeho: nedaj sě ijeden [křesťan] tiem oklamati, ačť jako z svatosti některých sě krmí obynvgij [bludaři] ŠtítSvátA 41b discretionibus ciborum. – Srov. obíjěti sě
Patrně o omyl jde v dokladu ze ŠtítBrigO sub obleňovati sě 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obinovati, -uju, -uješ ned. (koho, co čím, v co) ovinovat, obalovat, zabalovat do něčeho; zavinovat, zavazovat; — obinovati sě (čeho) vyhýbat se něčemu, stranit se něčeho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.