1. co [vlasy] orvat, vyrvat, vytrhat (kolem dokola): na potupu s jeho [sv. Jana] hlavy vlasy oberwawſſe PasKlemA 100a (obřězali ~MuzA, ~Tisk, ~Kal); ibi erit…pro cespite calvicium, wobrugit diáblové vlasy [v pekle] RokMakMuz 56b; by mi nyní někdo všecky vlasy oberwal TovHád 75b

2. co [část těla], ojed. koho oškubat, zbavit vlasů n. chlupů, orvat: všeliká hlava oblysěla jest a všeliké pletce oberwano jest BiblOl Ez 29,18 (orváno jest ~Lit a ost.) depilatus est; i třesktal sem je [Židy] a zlořečil a bil sem z nich mužě a oberwal sem je BiblPad Neh 13,25 (~Praž, byl sem oholil ~Ol) decalvavi; Obruge Pán vrch dcer siónských BiblKladr Is 3,17 (oblysí ~Drážď, Pror, BiblLit, ~Pad) decalvabit; obripilare oberwati SlovOstřS 141; onen se bude vaditi, šúlati, až i hlavu obrugij mu i zuby vybijí TovHád 36a; ║ [voják hodivší kostky:] já mám s žiežem eš, ty sú nejednomu oberwaly pleš DivVít 20 (v obraze) ty nejednoho oškubaly dohola, tj. připravily o peníze

3. expr. koho oškubat, obrat, ožebračit: jako by řekli: Kto nechce s námi tancovati, toho obrugeme. Takť sem já pohřiechu oberwan, že sem v Praze, jsa řádu najvyššieho, najviece sem utlačen ŽídSpráv 217