náčrn indecl., náčrný adj.; k črný
načernalý, černavý, zabarvený do černa: pakli … sama trudovatná tvář byla by nacżrn, zavře jej [kněz malomocného] za sedm dní BiblOl Lv 13,26 (~LitTřeb, náčrnalá ~Pad, smědé ~Praž) subobscura; Jindrák … tváři okrúhlé, naczrny PoprRožmb 18b (1399); Filip Němec z Evančic, vysoký, vlasy naczrn PoprRožmb 19b (1399); jest li bielá voda a svrchu naczerna a k olovu podobná LékFrantA 28a (naczern ~B); majíc oči veliké …‚ obočie široké a zuby něco naczerne Hvězd 88b; pakli vlasuov jest též jako prvé a šrám naċerny …‚ zavřeť jej samého [kněz malomocného] BiblPraž Lv 13,21 (pod tělem temným ~Ol, ~Lit, potemněný ~Pad) subobscura; nigellus, nigellulus … nacżerny VodňLact O7a
Za lat. subobscurus stč. též náčrnalý, podtemný. – K arch. typu náčrn srov. náběl