|
|
|
nestydlivý adj.; k stydlivý 1. nestydatý, nestoudný, neznající studu, drzý; [o násilníku] bezohledný: král neſtidliwee tváři BiblDrážď Dn 8,23 (var. v. nestudatý 1) impudens facie; ó neſtidliwy, ó nevinné krve nesytý PasMuzA 320 impudens canis ukrutníku; ten nešlechetník…neſtydlywy my usty takú zlost bieše spáchal [tj. pomluvu o sv. Jeronýmovi] JeronM 60a temerario ore; ten mrzký a nešlechetný lotr…chtěl neſtydlywu svú rukú hrdlo jeho [Silvanovo] prodružiti JeronM 54b impudica…dextera; aby židové (-uo- rkp) neſſtydliwi ižádné omluvy nejměli MatHom 31; neſtydliwe Neštěstie TkadlB 1a unverschampter boszwicht; aj, teď sám bóh praví, kto jsú psi němí a neſtydlivi, že pastýři lakomí, počnúce od najvyššieho…a ode psa naineſtydlivieiẛíeho, až do najposlednějšieho pastyříka, psíka němého a neſtydliveho HusPostH 148a; že každý pyšný jest nezbedný…a tvář jeho bývá sršatá, vzeření neſtydliweho a zakrňavého ChelčArc 161a zpupného; irreverens neſtydliwy SlovKlem 56b; effrons neſtydliwy, efferus neſtydliwi, asperitatem habens SlovKlem 43b; yreverendus neſtidlywy Slov Muz VIII G 13, 292a; procax…, id est importunus in petendo nezbedný v prozbě, neſtidliwy, klevetný VodňLact R4a; ║ ty [Neštěstí] jsi jako vlk a jako rys, jako lev, jako nedvěd neb jako takéžto zvieřě neſtidliwe a nebojácie a nestrašlivé TkadlA 25b (~B) neostýchavé 2. nestydatý, necudný, nemravný, smilný: aby …skrovní byli v slovích, v hněvě, v sváru, v klevetách, v rúšě v neſtidliuem Túl 25b habitu superfluo et oculo impudico; Neſtidliwe oko neſtidliweho jest srdce zlý posel PasMuzA 319; mládec… svými zuby sobě svuoj jazyk uhryzl a tej neſtydlywey mladici v uoči vyplinul PasMuzA 87 impudicae; mrzkým smilstvem sestry své zažeh sě [mnich]…neſtydlywym vždy na ni hleděním JeronM 67b improbis…visibus; ven, psi a čarodějníci a neſtydliwij, mordéři a modloslužebníci BiblOl Ap 22,15 (~Pad, nestydatí ~Praž) impudici (zpodst.) nemravové, zhýralci; kvasiec s potvorami hrdými, smilnými,…s zpravovači, s neſtydlywymy aneb z babami kúzedlnými ŠtítSáz 45a (zpodst.); ten zlý a neſtydlywy rytieř… smluvi s její [dívčinými] starostami, ež ji dachu na koláči v ženinu ŠtítAlžb 460a; procax, id est impudens et inverecundus neſtidlywy…, proprie frejieř vel frejieřka VýklKruml 127a (srov. Sir 20,5); impudicus…, id est obscenus, libidinosus, corruptor Neſtidliwy, bujný, smilný, voplzlý VodňLact L5b; quam scurilis (neſtydlyua gl.) mulier Káz UK I F 37,116a 3. [o chování] nestoudný, opovrženíhodný, hanebný: když čest nebo dobré jméno ztratí [člověk] nebo je urazí, bude neſtydlyw LyraMat 118b inverecundus; tvé volánie jest hrubé, tvá žalost jest neſtydliwa TkadlA 2b (~B); takové žebránie neukrocené, bez miery, neſtydliwe ChelčSíť 168b; ta služebnost [kněžského úřadu] …aby vždy placena byla s napomínáním a s tržením neſtydliwym ChelčPost 56b Srov. nestydatý Ad 1: za lat. irreverens stč. též nepočestný; za efferus též ukrutný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nestydlivý, adj., nestydlivý, nestydatý, schamlos; pol. niewstydliwy. — V rúšě w neſtidliwem impudico Túl. 25b; neſtidliwe oko neſtidliweho jest srdcě zlý posel Pass. 319; ó neſtidliwy, ó nevinné krve nesytý t. 320; neſtydlywy rytieř OtcA. 460a; (lotr) chtěl neſtydlywu svú rukú hrdlo jeho prodrúžiti JeronMus. 54b; kněz jeden neſtydlywy impudicus t. 64b; (nešlechetník) neſtydlywymy usty takú zlost bieše spáchal temerario t. 60a; (mnich) neſtydlywym vždy na ni (sestru) hleděním jednak nikdy na klášter jest nevzpomanul (sic) improbus t. 67b; kvasiec s potvorami hrdými, smilnými, obžernými, s nestydlivými ŠtítErb. 93; psi neſtydliví HusPost. 148a; aby vždy placena byla (ta služebnost) s napomínaním a s tržením neſtydliwym ChelčPost. 56b; takové žebránie neukrocené, bez miery, nestydlivé, nemuože státi bez obtieženie obce ChelčSíť. 168b; nestydlivá žena a falešná JosPrus. 259a; neſtydliwy impudicus SlovK. 56a, ineverens t. 56b; dceru neſtydliwau RešSir. 268a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nestydlivý, nestydivý adj. nestydatý, nestoudný, drzý; necudný, nemravný, smilný; (o chování) opovrženíhodný, hanebný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nestydlivý adj. = nestydatý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|