nesnadně | StčS | GbSlov | MSS |

nesnadně adv.; k snadně, nesnadný

1. nesnadno, s nesnázemi, s potížemi, těžko, stěží: nebo chlap, když jest povýšen, neſnadnye bude utišen AlxV 215; ztracencě neſnadnye ukážeš BiblDrážď Eccl 1,15 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ztěžka ~Praž) difficile; věrně vám pravi, že bohatý (-uo- rkp) neſnadnye vejde do nebeského královstvie BiblDrážď Mt 19,23 (tak i ost., nesnadno KristA 63a) difficile; neſnadnye skrze bylé a trnie s Kristoforem sě k cěstě vrátil [dábel] PasMuzA 359; kteréhožto vojska dlúhosti a širokosti neſnadnye by kto sezřieti mohl PulkB 124; Nesnadnye móž srdce pomysliti, a neſnadnyegye usta vymluvili ZrcSpasK 104; takež pohanstvo (-wuo ed.) velmi tvrdě, velmi neſſnadnye jest na vieru křěsťanskú obráceno MatHom 35 cum difficultate; divy veliké, jichžto neſnaznye (m. neſnaze?) muož člověk ujiti, by nepověřil LyraMat 155b difficilius; a ktož přivykne těm klamóm lehkým, velmi jich neſnadnye ostane ŠtítVyš 37b vix; lodie tam velmi běžie (berze rkp) brzce, ale velmi neſnadnie se zase vrátie CestMil 119a cum difficultate nimia; neſnadnie sě polapiti dadie [srny a jeleni] VýklŠal 45b; protož neſnadnie aneb nikoli nebývají napraveny [kosti lokte] LékSalM 704 cum difficultate; těch [hříchů] neſnaze skrze zákon poznají [lidé] a tieže se jich ostřehú ChelčOl 233a; neſnadnie a neſnaz než velblúd skrz jehelné ucho bohatí vejdú do králoství nebeského BechNeub 163a (srov. Mt 19,23); kterýžto pan Petr nesnadně to na táborských obdržal, aby v životě živi zůstali [Švamberk a jeho služebníci] BřezKron 469 difficulter; a bitva neb pobítka na dobré vuoli záleží a s práva se neſnadnie nalézá TovačA 70a

2. nesnadno, namáhavě, s námahou, s úsilím, pracně: tu neſnadnye na břěh vyšed [sv. Kryštof] PasMuzA 360 vix; neſnadnye diáblu, světu a tělesenství se brániec [svatí] PasMuzA 631; mysléc v tesknosti, v práci, v protivné lopoti, neſnadnye, kak by dosiehli toho, jehož nemají ŠtítVyš 36a; mnohokrát, co j neſnadnye pro děti dobyto a s lopotí nachováno, snadně to zmrhají děti ŠtítSvátA 43a; ještě neſnadnye sě otme [člověk] zlému obyčěji ŠtítBarlB 112 labore tamen multo et sudore (volný překlad); a když Bruncvík té panny převelmi neſnadnie dobyl BruncBaw 11a; přišlo jest k nim [rytířům] veliké množstvie drakuov, haduov a lvóv, jenž je převelmi teskností mútiechu, že jich neſnadnie ujidechu AlexPovB 274b; nebo duše zlými věcmi nakažená neſnadnie bývá očištěna JakZjev 70a; a tak těžce vychrkají [nemocní] a neſnadnie dýchají LékRhaz 111; a my malým věcem a vidomým neſnadnie muožem rozuměti ChelčBoj 355b; děvečku vzkřiesil jest [Kristus] snadně, totižto slovem; mládence nesnáze, totiž dotčením TovHád 122b. – Srov. nesnadnost 2

3. nesnadno, jen se zdráháním; [o aktivním skutku] jen nerad(a), jen v krajní situaci: vieš li ty [ženo] to, jež tvuoj muž, jehožto s sobě zvolila a neſnadnye zaň otdána, nenie křesťan PasMuzA 115; král neſnadnie jeho [zlata] dá z města neb z ostrova ven nésti CestMil 100b non de facili; aby tak tresktán byl [provinilec], aby aspoň té kázni bázní ustrašen jsa, neſnadnie… falešné vydal svědecstvie PrávHorK 43a non facile; Tomáš…se neſnadnie dal opraviti ChelčPost 118b; tehdy jich [hříchů] neſnadnie vostanem ChelčArc 4b; kteréžto jízdě [do Svaté země] otec jeho neſnadnie jemu přivolil a odpuštěnie jemu dal HynRozpr 121b mit grosser seiner mue; máš li přietele, v příhodě pokus ho a neſnadnie svěř se mu BiblPraž Sir 6,7 (dřieve toho na všem nevěř jemu ~Ol, lehce nedověř samého sebe jemu ~Lit, nevěř jemu snadně ~Pad) ne facile credas ei; ║ když člověk neſnadnye (m. neſnaznye?) střeže svědomie AlbRájB 38b non sollicite nesnaživě, nedbale

4. stěží, s malou pravděpodobností, sotva: Neſnadnyet zajisté ten v hřiech upadne, ktož na to pamatuje, že umřieti má JeronM 11b non enim facile; nebo každý mladý milosti nabude, neſnadniet jie zbude, leč v hoři pobude Pís Třeboň A7,145b; [Augustin k dítěti přelévajícímu moře do jamky:] toho ty neſſnadnye učiníš, aniž jest lze toho učiniti WaldhPost 95a; neb což dlúho v pravosti drženo jest, neſnaze se ukřiví Čtver 34b difficilius; protož kdež jest toliko proseb, neſnadnye bude oslyšán, ktož za podobnú věc prositi bude GestaB 56b; v té [úmluvě] neſnadnye člověk zmate, leč ji prvé dá, nežli má býti DubA 9a; tak lid tento obecný těmi sě skutky zaneprazdňuje, kteříž bez hřiechu neſnadnie mohú býti VýklŠal 67b quae sine peccato agi non possunt (volný překlad); zbožie tohoto světa, jedva a ne ſnadnie, skrovně jeho požívajíc, svatým životem vede k bohu JakVikl 187a vix; mocnost je taká, že neſnadnie co jest, aby mohlo člověku brzy překaziti v dobrém RokJanB 8a; [poustevník k sv. Kateřině:] takéhož chotě, jakož ty chceš, na tomto světě neſnadnie nalezneš sobě PasKal M14b (nesnadno ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk); pravé pokání řídko a nesnadnė se na kom nalezne AktaBratr 1,335b; prospěchu těžce a neſnadnye ten král bude hleděti, ktož toho sám v skutku nebude činiti SebrKron 8b

5. [u sloves s význ. ‚dařit se‘] nedobře, neblaze, špatně, zle: jmám sě velmi neſnadnye a nemohu snésti hrozného křiku a jich [ďáblů] strašenie PasMuzA 116 in magna sum…defectione (volný překlad); než již neſnaze nám [Řekům] puojde [přiblížit se k Tróji], neb mají [Trójané] ve všem výstrahy TrojA 98a; [Perchta z Rožmberka bratrovi:] o ty věci, o kteréž ste mluvili s mým pánem, rač věděti, žeť mi velmi nesnadně jdú a že jsem o to od něho velikú tesknost měla ArchČ 11,249 (1450); poče sobě velmi stýskati, že jemu již hůře a neſnaze bude nežli dříve BechMuz 64b

6. [o žádání] naléhavě, důtklivě, úporně: nemohu přěmoci své mysli, donidž jeho [dlužníka] neupomanu neſnadnie OtcB 90a (~C, ~D) nisi fuero illi importunus; aniž tehdy, když by neſnadnie prošen byl od koho, má se jemu vydati s tiem, což muož ChelčBoj 399b

Srov. nesnad, nesnadno

Ad 1: za lat. difficile stč. též úsilná. – Ad 3: za lat. non sollicite stč. též nesnažně. – Ad 4: za lat. vix stč. též jedva, ledva, sotně. – Z některých dokladů je patrno, že písaři někdy zaměňovali neſnadnye a neſnaznye, nešlo-li vůbec o sémantickou kontaminaci

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nesnadně, nesnadno, adv. Nesnadno, ne bez nesnází, s těžkostí, těžce, pracně, sotva, schwer, nicht leicht, mühsam: chlap, když jest povýšen, neſnadnye bude utišen AlxV. 215; (ďábel) neſnadnye skrzě býlé a trnie sě k cěstě vrátil Pass. 359; (Krištofor) neſnadnye na břěh vyšed vecě t. 360; (bohatý) neſnadno vende v královstvie nebeské Krist. 63a; člověk neſnadnye střěže svědomie AlbB. 38b; tomu blaze, ktož tam jest přišel, ač jest i nesnadně přišel ŠtítE. 22; mnohokrát snadně to zmrhají děti, ješto je jim nesnadně nachováno ŠtítVrť. 114; súdové ovšem nesnadně mohú bez hřiechu býti t. 83; musíš nesnadno je (dřevo, strom) vykopati a kořene těžce dobyti t. 129; ponecháš-li déle jeho (stromku v zemi), nesnáze jej vytrhneš t. 129, tíže; kdež jest toliko proseb, neſnadnye bude oslyšán, ktož za podobnú věc prositi bude GestaBř. 56b; král neſnadnie jeho (zlata) dá z ostrova ven nésti non de facili Mill. 100b; lodie velmi neſnadnie sě zasě vrátie cum difficultate t. 119a; ti, ktež jsú toho neviděli, neſnadnye tomu dověřie t. 93b; jichžto (hor a skalí) neſnadnye kto množ dobyti MandA. 168b; skrze ně (skrz tyto lidi) neſnadnye muož člověk projěti t. 213b; neſnadnye móž srdce, pomysliti a neſnadnyegye usta vymluviti… Kruml. 104b; zbožie tohoto světa jedva a neſnadnie, skrovně jeho požívajíc, svatým životem vede k bohu Vikl. 187a; neſnadnye difficile Ol. Kaz. 1, 15; nesnadně mohú (pokrytci) poznáni býti ChelčOl. 234b; ti hřiechové a ta nebezpečenstvie, která se skrze pokrytstvie ději, těch nesnáze (lidé) poznají a tieže se jich ostřehú t. 234a. — S rozepří, s mrzutostí, mit Hader: nemohu přěmoci své mysli, donidž jeho (bratra dlužníka) neupomanu neſnadníe nisi fuero illi importunus OtcB. 90a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nesnadně adv. nesnadno, s nesnázemi, s potížemi, stěží; namáhavě, pracně; jen nerad; sotva; nedobře, špatně, zle; naléhavě, důtklivě
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).