|
|
|
nesnázka, -y f.; k nesnáze 1. nesnáz, svízel, těžkost: svatý Jan po mnohých neſnazkach v Efezu v pokoji umřel jest PasKal F20a; sama sobě zle udělám [Chytrost] a v neſnázku vejdu TovHád 58b; ať já s nimi [dětmi] neodchodím sám na procházku pro potomní tvú žalostnú neſnazku NaučRod 76 2. starost, obtížná záležitost: že skrze práci a utrpenie a neſnazky tohoto světa k onomu odpočinutí musíme přijíti VýklŠal 39a per pressuras et labores; aby sě opět péčemi a neſnazkami tohoto světa zaneprázdnil VýklŠal 92b occupatio 3. pochybnost, nejistota: potom ot diábla ve mnohé bludy a neſnazky byla [choť] podrobena VýklŠal 6b 4. (o co, o čem) pře, spor (o něco): i pro budúcie příhody a nesnázky, ač by které mohly zniknúti…, té obci z Hlinského již ku pevnosti a ku tvrzení svú sem pečeť…kázal k tomuto listu přivěsiti CJM 4/1,406 (1443); příčina veliká a pomoc k dojití pokoje a přestánie válek a mnohých nesnázek ArchČ 1,291 (1445); mnohé nesnázky a róznice i sudové dáli jse ArchČ 15,537 (1448); když by se koli přihodilo nějaké dvojenie aneb neſnazka o vieře při kterém koli článku viery RokPostA 113a; nynie při vieře neſnazky a výtržky druzí v lidu činie při těle božiem i při jiných kusiech KorMan 35a; uvedeny budu búřky a neſnazkẏ KorPosA 115b — jur.: léč by jie [manželce] bylo odbyto za věno jejie…úplně a docela bez zmatkóv i také nesnázek ArchČ 37,1768 (1436); a pakli by o která zboží napřed jmenovaná která nesnázka neb odpor byl ArchČ 3,413 (1433); o zprávu na konec uhoditi, aby se nebo nadarmo nebo k neſnázkam a ruozniciem netržilo VšehK 105a; najprvé aby všecky kyselosti, nechuti, zlá vóle a nepřiezni v té neſnazcze pominuly ArchPís 335 (1457); kterak sú ty věci prvé na blatech, oč nesnázka jest, za jich [svědků] paměti zachovávány byly ArchČ 16,249 (1482); jakož jest byla ruoznice a nesnázka o dva závrbky ArchČ 16,491 (1496); ║ než proto se s ním soudí [žalobce s obžalovaným] a činí jemu neſnázku o některé sbožie neb statek PrávHorK 38a movet…de re aliqua controversiam zdvihá při (Z. Tyl); pakli vždy bez toho nemuož býti a Její Milost neráčí mne toho zbaviti, hledaje na mě neſnázky svévolně TovHád 30b důvody ke sporům Srov. nesnáze Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesnázka, -y, fem. — Nesnáz, těžkost, obtíž, Schwierigkeit: potom (chot) ot diábla ve mnohé bludy a neſnazky byla podrobena HusŠal. 6b; skrze utrpenie a neſnazky tohoto světa k onomu odpočinutí musíme přijíti t. 39a; aby sě (člověk) péčemi a neſnazkami tohoto světa zaneprázdnil t. 92a; sama sobě zle udělám a w neſnázku vejdu Hád. 58b. — Rozepře, spor, Hader, Miszhelligkeit: o to bývala neſnazka RokycPost. 85b; hledaje na ně neſnázky svévolně Hád. 30b; když by některá nesnázka mezi stranami vznikla Výb. 2, 708; každému, ježto by snad o těchto nesnázkách proti JMti něco nepřátelského učinil, všecko (král) prominúti ráčí t. 2, 874; nynie při vieře nesnázky a výtržky druzí v lidu činie KorMan. 35a; byla ruoznice a nesnázka o některé grunty ArchČ. 16, 491 (1496); užitečné jest, dřieve než se tak počne, o zpravu na konec uhoditi, aby se nebo nadarmo nebo k neſnázkam a rózniciem netržilo VšehK. 105a, paní Alžbětu z té vší neſnazky, kteráž jest koli mezi nimi vznikla, propauští KolB. 143a (1524). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesnázka f. nesnáz, těžkost, obtíž; starost, obtížná záležitost; pochybnost, nejistota; (o co, o čem) pře, spor Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesnázka f. = nesnadnost, těžkost, obtíž, trampota; — rozepře, spor Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|