neroditi | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

neroditi, -źu, -dí ipf., part. prét. akt. též neroděl; srov. stsl. neroditi

1. komu/čemu, koho/čeho, oč, o kom/ o čem nedbat na někoho n. na něco, nestarat se, nemít zájem, nestát o někoho n. o něco: ofěřě a obeti nerodil jsi ŽaltWittb 39,7 (~Pod, ofěry a oběti nerodil si ~Klem, BiblOl, oběti a ofěrování nechtěl s ŽaltKap, BiblPad, oběti a obětovánie neráčil si ~Praž) noluisti; Nerodila jest dušě má utěšenie ŽaltKlem 76,3 (var. v. sub 2) renuit consolari; dobrý svój jazyk plodí, nevěrný o svém jazyku nerody DalC 67,20 (~V, ~L, ~Z, o nic nerodí ~Cr, nevěrný o něm pro nic nezvědě ~Fs) acht siner zcungin nicht; proto knězě nerodychu [čeští páni], ale jeho bratra Vladislava za knězě miechu DalC 57,45 (~L, knězi nerodichu ~V, protoť oni nechtiechu ~Fs) umb daz si herczog virmitin (var.: wolden sie den Otten nicht) nechtěli, odmítali; bielý chléb jedieše [dítě] a o ržěném nerodyeſſe MastMuz 288 (režný povržieše ~Drk 174); žeť sem o ňem [o nápadníkovi] nerodila, an mě tak velmi miloval DesHrad 562 (že sem jím pohrděla ~K); jal sě jeho [dlužník věřitele] prositi… Jemužto on nerodil, ale šed, i vsadil ho v žalář KristA 62a (srov. Mt 18,30 ille autem noluit: ale on nerody EvSeit, ~Beneš, BiblOl, nerodye EvVíd, on toho nerody učiniti BiblDrážď, nechtieše EvOl, nechtěl jest BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž); počechuť jeho pobiezeti, chtěl li by co od nich [od pidimužíků] vzieti. Arnošt nerodi ničemu, jedno, by pověděli jemu BawArn 4518 nechtěl nic

2. (s inf.) nechtít, nebýt ochoten, odmítat: Nerodyla sě utěšiti dušě má ŽaltWittb 76,3 (~GlosMuz, ~Pod, nechtěla sě utěšiti ~Kap, vzhrzěla jest…utěšením BiblOl, vzhrdala jest utěšiti sě ~Lit, pohrdala jest utěšena býti ~Pad, odpieralať jest těšiti se ~Praž) renuit consolari; sbor…nerody tam zřieti viece AlxO 51; Přěmysl nerody s nimi jěti DalC 10,17 (nechtieše ~Fs) wolt…nicht; Strachkvasovi mnichu biskupstva postúpiti chtieše [Vojtěch], ale Strachkvas nerodieſſe DalV 32,26 (přijieti nerodyeſſe ~C, nechtieše…biskupstva přijieti ~Z) ez czu nemen wedirret (var.: achte sein nicht); že ho [protivníka] nerodyl ubezpečiti života RožmbA 68 (nechtěl ~G); mé srdce nerodylo jest dále usilovati BiblDrážď Eccl 2,20 (~Ol, ~Lit, odpovědělo jest ~Pad, nechtělo ~Praž, odvolilo HusVýklB 111a) renuntiavit…laborare; bezděčiec jej, aby vstal s země, a on nerodil BiblCard 2 Rg 12,17 (~Ol, ~Lit, jest nechtěl ~Pad, ~Praž) noluit; prosiechu jeho, aby ráčil…domuov sě vrátiti, a on toho nerodi učiniti OtcB 7a (nechtěl jest ~C) abnegat; rozdá [majetek] chudým a nerodi ostati doma déle OtcD 150b (ani rodí ~A, ~B, ~C, aniž chtěl ~E) neque passus est se versari; an…nerodil jeho [biskupství] přijieti PulkS 56 accipere recusavit; oněmějí [ti, kdo se v mládí nezpovídali], že jsú nerodyly mohše AlbRájA 54b qui noluerunt confiteri; k němuž [jednání] se ten Václav svoloval, ale Zbyněk nerodil ArchČ 4,345 (1403); neb ho ve mše do kostela nerodichu vésti MladHusC 128b haud…dignabantur; poslal jest [král] po svú královú…, ale ona nerodila přijití JakBetl 87b (Est 1,12 venire contetnpsit: nechtěla přijití BiblCard, ~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, přijíti jest pohrdala ~Pad); mé lepoty…nerodi opatřiti Budyš 2b dedignatur aspicere; nerodil li by [nemocný] masa jiesti LékSalM 525 si autem carnes nolet; když by kto…v rukojemství stati nemohl aneb nerodil ArchČ 7,621 (1418); abyste sě věřením svým k odporné zprávě nechtěli a nerodili přichýliti ArchČ 2,273 (1450); ║ i nerodyl [Kristus] navštieviti tohoto světa Vít 86b non aspernatus est visitare nepohrdl, ráčil (vynechána záporka ne)

3. s inf. pouze zesiluje větný zápor: Pane, gdyž sme tě viděli lačna…, nerodili sme poslúžiti? EvPraž 5a (Mt 25,44: neposlúžili smy tobě ~Víd, ~Zimn, ~Ol, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, ~Praž, neslúžili smy tobě ~Ol, nešli smy k tobě EvBeneš) non ministravimus; i nerodichu věřiti tomu Židé, by on byl ten slepec a že by prozřel EvPraž 10a (J 9,18: nejěchu jemu viery ~Víd, nevěřichu ~Rajhr, ~Beneš, pod. BiblLit, ~Pad, ~Praž, neuvěřichu EvZimn, BiblDrážď, ~Ol, pod. EvOl) non crediderunt; viece mluviti nerodye PodkU 227; a on to uslyšev, nerodij jí věřiti PovOl 280a; a tepruv na smrtedlné posteli rozkazují jiným, což sú sami nerodili učiniti HusSvátA 464a v imper. konstrukci zákazové (někdy podle lat.): hospodine, nerodi mne pohaniti ŽaltWittb 118,31 (nerod ~Klem a ost., nechtějž mě zahanbovati BiblPraž) noli me confundere; raźu vem, nerodte jim [dívkám] věřiti DalC 12,29 gloubt in nicht; nerodte řiekati mezi sobú: Otcě jmámy Abrahama EvZimn 1a (Mt 3,9: BiblDrážď, ~Pad, nerodte řieci EvOl, BiblOl, ~Lit, neřiekajte ~Praž) ne velitis dicere; nerodiz své dušě meškati, ale pod se mnú na púšť OtcB 12a non negligas; nerod výše milé mieti aniž miluj hrdše sebe Pís Třeboň A 7,142b; jemužto svój život škodí, zahubiti se sám nerodi BawEzop 2831 caveat sibi rumpere vitam; praviž a nerodiz se báti TandBaw 166 (pověz sě neboje ~P, ~S); Nerodme býti marné chvály žádostiví BiblOl G 5,26 (~Lit, Nerodte býti ~Drážd, nezjednáni buďmy EvOl, nebuďme učiněni BiblPad, nebývajme ~Praž) non efficiamur inanis gloriae cupidi; nerod s nimi choditi, otvrať nohu svú od jich stezek BiblLit Pr 1,15 (nechoď s nimi ~Drážd a ost.) ne ambules; Nerod se k tomu leniti, ale rač je [nespolehlivé úředníky] vypleniti FlašRadaA 685; nerod viece hřešiti a kaj sě statečně HusBludM 204b; Nerodte býti svedeni BiblPad 1 C 15,33 (Nerodte se svoditi ~Praž, nedajte sě svésti ~Ol, ~Lit, nedajte sě svoditi vel neroďte blúditi aut nebluďte VýklKruml) nolite seduci; nerod se kúpati v neznámých vodách Pís Muz V E 89,218b; nerod řékati proti svědomí svému ChelčBisk 9a nerodí mne dotýkati med. chorobný útvar na kůži, který nemá být odstraňován (podle lat.): jemuž [onemocnění] řiekají latině noli me tangere a česky nerod mne dotýkati; než to věz, že když jest na noze, slóve vlk, a když na…tváři, slóve noli me tangere LékRhaz 143; olej ke všem bolestem a nerod mne dotýkati Lék Muz II H 4, 266. Srov. nechtěj se mne dotýkati (Lék Muz I D 7,154)

4. nerodi, nerodite imper. ustaň(te), zadrž(te); odrazuje od započatého jednání: počěsta plakali…Jimaž ona [Noemi] otpovědě:…Nerodte, proši, dcery mé, neboť váš smutek viece mě obtěžuje BiblOlRu 1,13 (Nerodte…toho činiti ~Pad, nečiňte toho ~Praž, nechte…vašie tesknosti ~MuzSZ) nolite, quaeso, filiae meae; on [Ezau] vece: Mámť viece, bratře mój, tvé věci buďte tobě. Řekl jest Jákob: Nerod tak, prosím, ale…vezmi dárek z rukú mú BiblPad Gn 33,10 (~Kladr, nezamluvuj se tak ~Gard, ~Ol, neračiž tak ~Praž) noli ita; proč činíte věci takové…? Nerodte, synové moji BiblPad 1 Rg 2,24 (nerodte toho činiti ~Card, ~Ol, ~Lit, nečiňte toho ~Praž) nolite, filii mei; ne addicias nerod MamKapR 53a (Sir 21,1 fili, peccasti? Non adicias iterum: nerod opět hřěšiti BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, nepřidávaj opět ~Pad, ~Praž). – Srov. nechati II/3

Srov. chtieti

Ad 1: za lat. renuere stč. též pohrzěti. – Ad 2: za lat. renuntiare stč. též otřiekati sě; za abnegare též přieti; za recusare též otpierati, pohrdati; za contemnere též hrdati, zhrdati, zhrzěti; za dedignari též neráčiti; za aspernari též hrzěti, pohrzovati. – Ad 3: za lat. cavere stč. též hleděti (aby ne…), chovati sě, střieci sě, varovati sě, viděti (viz, abg ne…), vystřiehati sě

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


neroditi, -zu, -díš, impftiv., nechtíti, nolle; stsl. neroditi non obtemperare, non curare. — nerod noli MamA. 30a; nerodte m. nechtějte Blah. 176 zavrhuje; — nerodyla sě utěšiti dušě má renuit ŽWittb. 135a (76, 3), nerodila ŽGloss. (na místě shodném), neroditi s inf.; Přěmysl nerody s nimi jěti DalC. kap. 10; mužie nerodychu j’mu v tom uvěřiti t. kap. 12; ten nerody Čechóm ztravy dáti t. kap. 33; biskup nerody na rocě státi t. kap. 49; mnoho Čech nerody přijíti t. kap. 52; papež nerody ciesařě koronovati t. kap. 61; že ho (soupeř soupeře) nerodyl ubezpečiti života Rožmb. 245; druzí káti sě jich (hříchů) nerodie Hrad. 96a; na to (člověk) pomnieti nerody t. 138a; na buoh pomnieti nerodis t. 138b; na buoh tbáti nerodis t. 140b; (člověk) na to pomnieti nerody Vít. 31b; na smrt pomnieti nerodyſſ t. 32a; otázaný nerodyel odpověděti AnsOp. 7; on toho nerodí učiniti abnegat OtcB. 7a; (Anastasius) nerodí za ním poslati t. 55a; Mojžiešovi a prorokóm nerodyl věřiti JeronMus. 8b; (nemoudrý) nerodyl rozuměti ŽPod. 33b (35, 4); nerodyla sě utěšiti dušě má t. 64b (76, 3); (farao) nerodí propustiti lidu Comest. 58a; přívoz ník toho nerodil jest učiniti OpMus. 11a; — ofěřě nerodil jsi sacrificium noluisti ŽWittb. 66a (39, 7), nerodyl ŽPod. 37a (na místě shodném), neroditi čemu; tomu (aby někdo byl zabit pro něho) Ježíš nerodil Krist. 94a; tomu jest Ježíš nerodyl Hod. 36a; — proto (lidé) knězě nerodychu, ale jeho bratra Vladislava za knězě miechu DalC. 107a, neroditi čeho; ofěry nerodil si ŽKlem. 41a (39, 7); nerodila jest dušě má utěšenie t. 70b (76, 3); — nevěrný o svém jazyku nerody DalC. 116b, o svůj národ nedbá, neroditi o čem; (když hoch) bielý chléb jedieše, a o ržěném nerodyeſſe Mast. 288; že ť sem o ňem nerodila Hrad. 105a. — V mnohých případech neroditi s inf. nemá neroditi svého významu reálního nolle a je skleslé ve význam pouze formální; případy ty jsou pouze v záporném imperativu: nerodte hřěšiti nolite peccare ŽWittb. 3b (4, 5), ŽKlem. 14a (t.), ŽKap. 2a (t.), ŽPod. 8b (t.); nerodi mne pohaniti noli me confundere ŽWittb. 224b (118, 31); nerod mne pohaniti ŽKlem. 111a (t.), ŽKap. 67a (t.), ŽPod. 101a (t.); nerod náviděti noli aemulari ŽWittb. 56b (36, 8), ŽPod. 32b; nerod sě kochati ŽKlem. 37b (t.); nerodte jim věřiti DalC. 24b; nerod tolik blésti t. kap. 34; nerodte o nich nice tbáti t. kap. 70; nerod prsta mezi dřvi a podvoj klásti t. kap. 85; nerodte řiekati mezi sobú ne velitis dicere EvZimn. 1 (Mat. 3, 9); nerodte plakati na mě Hrad. 35b; nerod v tom dosti jmievati t. 49b; nerodte déle spáti t. 80b; nerod na to nic tbáti t. 126b, nerod sě jiej, synu, krýti Kat. v. 761; jdi a nerod viece hřešiti Štít. uč. 129a; nerodte býti jako kóň a mezek, v nichž nenie rozumu t. 62a; nerodte sě smirti krýti Mách. 96; nerodyz viece plakati t. 112; nerod sě brániti Vít. 4b; nerodyz sobě stýskati t. 24a; nerodte přěkážěti méj radosti JeronMus. 5b; nerodte sě vínem opíjeti t. 18a; nerod meškati t. 23a; nerod znamenati, bych črn byl t. 27a; nerodte jich (zlých duchů) poslúchati non acquiescatis eis OtcB. 9a; nerodiz své dušě meškati non negligas t. 12a; nerodte posuzovati přěd časem nolite iudicare t. 195a; nerod o to státi NRada 1024; tiem snem nerod nikdy spáti t. 939; nerodte věřiti HusE. 1, 19; neroďte milovati světa t. 1, 68; neroďte přisahati všetečně t. 1, 98; neroďte sě báti t. 1, 170; nerodte mi věřiti Vikl. 183b; nerod mne následovati t. 185a; nerodte sě za to styděti nolite erubescere t. 54b; nerod tresktati posměvače Čtv. 164b; nerod složiti složenie pod jeho stráží ChirB. 18b; od boha zdáliti nerodte sě nolite abire MamA. 15b; nerodte poškvrňovati duší vašich nolite contaminare Pr. Lev. 11, 43.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


neroditi, -z’u, -díš ned. (komu, čemu; koho, čeho; oč) nedbat na někoho nebo na něco, nestarat se, nemít zájem; nechtít: ste nerodili tbáti nechtěli jste dbát; nerodichu věřiti nechtěli věřit; (o čem) nedbat oč: nevěrný o svém jazyku nerodí; imper. nerod(i), nerod(i)te ustaň, zadrž: neroďte, proši, dcery mé přestaňte (plakat); neroďte věřiti nevěřte; neroďte sobiti sobě nepřivlastňujte si
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


neroditi nedok. = nechtíti; neroďte sě styděti = nestyďte se; neroďte sě báti = nebojte se atp.
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).