neproniklý adj.; k proniklý
med. [o ráně] nehluboký, neproniklý do hloubky, povrchní: o ráně v prsech a hrudech, proniklé i nepronikle, od meče neb šípu neb nože a takých věcí…Tohoto miesta rány, buďto proniklé neb nepronikle LékSalM 513 penetrante et non penetrante…si non fuerint penetrantia; pakli jest rána nepronikla, dlúhá neb široká a veliká, spoj strany rány šitím v hromadu LékSalM 530 non penetrans; o ráně proniklé i nepronikle v uštech žaludka LékSalM 529 de vulnere penetrante et non penetrante. Též jinde v LékSalM. – Srov. neprošlý
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neproniklý, adj.; pol. nieprzenikły neproniknutelný, nepronikavý. — Neproniknuvší: toho miesta (prsou) rány, budte proniklé neb neproniklé, od meče neb šípu, mají mieti týž lék SalErb. 120, neproniknuvši »dovnitř života«. — Neproniknutelný, undurchdringlich: impenetrabile neproniklee Lact. 85a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².