|
|
|
nenávistník, -a m.; k návistník, nenávistný (čí, čeho) kdo nenávidí (někoho n. něco), nepřítel, protivník (někoho n. něčeho); bez vazby nenávistník: zprosti mě z nepřátel mých rukú a ot nenawiſtnykow mých ŽaltWittb 30,16 (var. v. nenávidník) a persequentibus me; i spasl jě [Bůh Židy] z rukú nenawiſtnykow ŽaltWittb 105,10 (var. v. nenávistničí) odientium; jmáš li koho nepřietele anebo tvého královstva nenawiſtwnyka BiblDrážď 2 Mach 3,38 (var. v. nenávidník) insidiatorem; potupu od svého nenawiſtnyka trpěti PasMuzA 634 odientem; kardinál…Celestinus, přěslavného Jeronýma nenawyſtnyk a utrhač veliký JeronM 69b aemulus et detractor; a dám tě v ruce nenauiſtnykom, těm, jenž nenávidie tebe BiblOl Ez 16,27 (nenawiſtnykom ~Drážď, nenávidúcím tebe ~Lit, nenávidících tebe ~Pad, ~Praž) odientium te; bratra Jakubova nenawiſtnika kopím vždycky tepe duchovním ProlBiblK 4a (HierPaul 7) semper aemulum; Chanaan…nenawiſtnyk milosti VýklHebrL 193a aemulator gratiae; vysvobodíť tě od tvých nenawiſtnikow knieže Luciper SolfA 146b; vše falešné býti pravieše [Jeroným], všecky viny smyšlené od nenawiſtniekuow svých PoggioF 134b ab aemulis suis; ne by k zatracení přivodil [Starý zákon] své milovníky a zachovatele, ale své nenáwiſnijky a přestupitele JakPost 150a; emuli nenawiſtṅici MamVíd 138b (Prol. ad Is: závistníci BiblPad); osor…, id est oditor Nenawiſtnijk VodňLact P4b; persecutor newiſtnyk (m. nenawiſtnyk), stíhač Slov Muz XIV E 14,495. – Srov. nenáviditel, nenávidník, nenávidiecí, nenávidúcí Za lat. persecutor stč. též vrah Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nenávistník, -a, masc., protivník, Hasser, Widersacker; stsl. nenavistьnikъ osor. — Ot nenawiſtnykow mých a persequentibus ŽWittb. 30, 16; z rukú nenawiſtnykow odientium t. 105, 10; nenawiſtnyky obráciu t. 88, 24; nonawiſtniki ŽGloss. t.; potupu od svého nenawſtnyka trpěti Pass 635; Celestinus, přěslavného Jeronyma nenawyſtnyk a utrhač veliký JeronMus. 69b; nenawſtnyka kopím kolo Lit. předml. k Abd. 2; v ruce nenauiſtnykom Ol. Ezech. 16, 27. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nenávistník, nenávidník m. nenávistník, protivník, nepřítel Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nenávistník m. = protivník, sok Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|