nenáviditel, -e m.; k nenáviděti
čeho kdo něco nenávidí, nepřítel, odpůrce něčeho: máte viděti, že duch svatý hřiecha nenawiditel jest KarŽivC 5b (~B, mstitel hřiechóv ~A) peccati zelator; moc jsem dala králuom a pánuom, aby mohli zlé a neposlušné rušitele pokoje a nenáwiditele vlasti své…kázati mohli pokutami rozličnými TovHád 12a. – Srov. nenávistník
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nenáviditel, -e, masc., Hasser, duch svatý hřiecha nenáviditel jest Fontes 3, 371a; aby (králové) rušitele pokoje a nenáwiditele vlasti své kázati mohli pokutami rozličnými Hád. 12a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².