|
|
|
nemluvňátko, -a n.; k nemluvný 1. nemluvňátko, děťátko, které ještě nezačalo mluvit: nikda jste nečtli, že z úst mládenečkuov a nemluwnyatek svrchoval jsi chválu? EvZimn 9a (Mt 21,16: z úst nemluwniatek a sancóv BiblLit, ~Pad, z úst nemluwniatek a těch, ješto prsí požívají ~Praž, z úst dětiných a súcích EvVíd, z úst mláďat a ssúcích ~Ol, z úst mládencóv a ssúcích ~Beneš, z úst mládenečkóv i ješto mléka požívají BiblDrážď, z úst dietek a ješto ještě ssú ~Ol) ex ore infantium et lactentium; když ty ještě bieše nemluwniatkem BiblCard Tob 4,21 (~Lit, robencem ~Ol, mláďátkem ~Pad, maličký ~Praž) infantulus; ulice městské naplněny budú nemluwniatek a dievčiček jhrajících na ulicech jeho BiblLit Zch 8,5 (dietek ~Drážď, ~Ol, pod. ~Pad, pachalíčkuov ~Praž) infantibus; mladice slovú duše vyvolených, kteréž na křtu skrze Krista sú obnovené, obmyvše poškvrnu starého člověka, jako nynie narození nemluwniatka VýklŠal 17a (1 P 2,2 sicut modo geniti infantes: mláďátka BiblOl, ~Pad, ~Praž, mláďata EvOl); však z úst malých nemluwnyatek i jiných malých děťátek dějeť se bohu čest KancJist 56 (srov. Ps 8,3, Mt 21,16); dietky nemluwniatka Hvězd 94a; že nemluwniatka od mladosti…přivykají světě a právě živi býti ChelčPost 162b; Čechové… netoliko rozumu požívajícím, ale maličkým nemluvňátkům po křtu svatého potvrzení podávali sou [pod obojí způsobou] BřezKron 334 parvuli seu infantes; zradovalo se nemluwniatko v životě jejiem [Alžbětině] BiblPraž L 1,41 (dietě EvOl, BiblLit, ~Pad, děťátko ~Drážď, ~Ol, mládenec EvBeneš, mládě ~Klem) infans; infantulus, infanticulus dicitur Nemluwniatko VodňLact L7b. – Srov. nemluvátko, nemlúvě 2. alch. nemluvňátko (fig. pojmenování kamene): jakož si učinil v cerování našeho nemluwniatka, totižto kamene AlchLull 121 Ad 1: za lat. infans stč. též mladček, mladic, robě; za parvulus též pacholík, robátko; za infantulus též nemluvné děťátko (OrlojK 360) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nemluvňátko, -a, neutr., unmündiges Kind; demin. z *nemluvně. — Z úst nemluwnatek infantium Koř. Mat. 21, 16; nemluwniatko kvílící Modl. 1521, 71b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nemluvátko, nemluvňátko, nemlúvě, -ěte n. nemluvňátko, nemluvně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|